Víme, že
existuje "duch svatý" a víme, že je nedotknutelný. Zobrazuje se jako
holubice nad hlavami božími a víme, že "ducha svatého" lze přijmout a snad
tedy i odmítnout. Duch zde znamená základní myšlenku a přívlastek
"svatý" znamená věčný a nedotknutelný. Více nevíme. Někde zde přitom
se utkávají nitky našich osudů, které pak do osudu celé společnosti převedou
lidé, kteří "ducha svatého přijali". Ducha svatého lidem přináší katolická církev a jeho podobu snad vyjadřuje "vyznání víry". Nejde patrně o bytostní existenční formu, tedy o nějakého boha, ale o formu myšlenkovou, která je přijímána formou zasvěcení těch, u kterých se předpokládá, že tuto myšlenku bytostně přijmou a budou realizovat ve všech svých skutcích. Mají jiné kulty a jiná náboženství také svého "ducha svatého", snad jinak pojmenovaného nebo oč vlastně jde? Pokud jsem měl možnost rozpoznat projev "ducha svatého", pak jeho základní myšlenkou je tento program: = Člověk je omyl tvůrčího díla a jako škodlivý virus musí být z kosmu odstraněn. = Pokud takto rozpoznáme vůdčí myšlenku kultu, pak můžeme postavit alternativu: = Člověk je vrcholem tvůrčího díla a adept na boží službu. = Můžeme se pak ptát PROČ zrovna tak? Mnohé kulty však otázku PROČ nepřipouští. Přitom otázka proč je součástí studia kauzality. A náš svět byl stvořen proto, aby se v něm kauzalita dějů a stavů studovala. Proto STUDUJME KAUZALITU. |