|
|
Spirituální vlivy nás
vedou, chrání, ale také manipulují a vědět alespoň to nejzákladnější by měl
každý z nás.
V analogii bychom mohli duchovní svět přijmout jako software počítače. Aby
počítač správně fungoval a byl výkonný, musí mít oboje, hardware i software.
Stejně je to tak v našem životě. Do těla při narození vstupuje duše a spolu se
zdravým tělem rozhoduje o schopnostech člověka. Každý člověk, každý
inteligentní subjekt, má přirozenou snahu uplatnit své schopnosti. Pak vše dobré, co
pozná, vzbudí určitou závislost, a chce to prožívat znovu. Pokud jednáme rutinním
způsobem, nepotřebujeme duchovní vedení, spíše uvítáme, když někdo rozhoduje za
nás. Kdo však je vyspělou bytostí a chce si sám rozhodovat svůj život, potřebuje
invenci a ochranu, tedy duchovní vedení, určitý další software jako talent.
Na straně druhé stojí duchovní bytost s vlastním původem, o jejich vlastnostech
rozhoduje, ze kterého totémového nebo domácího zvířete duše vyšla nebo zda
přišla z kosmu. Duchovní bytosti pak v přirozeném prostředí zůstávají mezi
lidmi a inkarnují se a kultovní katecheze s inkarnacemi počítá a učí o nich.
Do našeho prostředí však pronikly mocenské zájmy cizích bytostí a po velkém
násilí odvedly lidské bytosti do izolace a nahradily je anděly, kteří plní vůli
své skupiny, svých bohů, ale nikoli v souladu s přáním člověka. Verbují lidské
duše pomocí jednoduchého postupu, každému, kdo má zájem, splní jeho mnohá
přání, ale nic není zdarma. Po své smrti se člověk musí vzdát své přirozenosti,
připojit se mezi anděly a sloužit zase novým lidem.
Andělé i vesmírné síly dokáží leccos, ale neumí řešit a posilovat vztahy mezi
osobami opačného pohlaví a naopak tyto vztahy narušují, protože si přejí, ale
lidé jako samotáři patřili pouze jim a byli pouze pod jejich vlivem.
V této době slábne vliv manipulačních entit a mezi lidi se vracejí duchovní bytosti
lidského původu třeba i proto, aby se opět inkarnovaly. Tyto bytosti se chovají zcela
lidským způsobem, mají zájem o kontakty a jsou schopny lidem pomáhat a chránit je.
Zvládnou samozřejmě i lidské vztahy, vyhledání partnera a vyladění zájmů. Proto
doporučuji své osobní prosby vysílat neosobním osudovým silám, však prosba dojde
tam, kam dojít má. Když jsme spokojeni s duchovní podporou, vyšleme poděkování a
lásku, když spokojení nejsme, můžeme požádat, aby nás neúspěšní nebo
obtěžující průvodci opustili. Pamatujme však, že za několik let budeme my na
jejich místě a budeme si přát, aby lidé s námi dokázali žít. pokračování |