|
|
Duchovní cesty jsou
cestami pocitu, myšlenky, názoru, programu a prožívání skupin a jsou spojeny s
jedinou autoritou svého duchovního představitele, boha, dominátora a pokud člověk v
těle, guru, avatár, gilen nebo mág, kněz, k sobě připoutá souvěrce, tedy osoby na
stejnou duchovní cestu, vytvoří kult. Pro jednoduchost napíši, že kult je skupina
souvěrců. Každý kult kromě nezjevného vlivu na své členy má také své vnější
projevy a znaky, tedy psané či nepsané zásady, symboly a rituály.
Křesťané pokleknou, sepnou ruce a zahledí se k nebesům s prosbami, hinduisté se
koupou oblečení v řece, muslimové v modlitbě skloní hlavu až k zemi, židé v
sobotu nic nedělají, satanisté se rouhají, esperantisté se sejdou a mluví
esperantem, budhisté si oholí hlavu a nespí, animisté tancují, zkrátka každý se
projevuje jinak a jejich rituál je symbolem kultu, projevem sounáležitosti a
mystériem. I malé skupiny a mnohé rodiny a rody mají také své rituály.
Chtěl bych však psát o rituálech skupin hedonistických, okultních, hermetických,
pohanských, zkrátka přirozeně lidských. Tyto skupiny spojuje láska k přírodě a
lidskému tělu. Ženy, víno a zpěv. Bohémský život, krásné a příjemné
prožitky. Je to duchovní cesta všech, kdo milují svoji planetu, její přírodu,
dokáží se radovat ze života, žijí a rozdávají lásku, snaží se pracovat
tvůrčím způsobem a snadno komunikují se svým okolím. Rituály těchto mnoha skupin
jsou spojeny s příjemnými tělesnými pocity. Sladký život, společný sex, měké
drogy a drogy rozšiřující vědomí, hedonismus, pobyt v přírodě, společná nahota.
Jde o duchovní alternativu k velkým církvím, protože tito lidé nevytváří velké
hierarchické skupiny, mnozí jsou samotáři a pro své rituály se scházejí spíše
náhodně.
Mezi tyto rituály patří především společný sex večer v přírodě u ohně,
společný sex v soukromí v domě, společná nahota s erotickými projevy,
předvádění se a prostá nahota v přírodě. Pak jsou zde rituály s urinou, tedy
močí, která je pro rituály vhodná a má léčivé účinky, při rituálu se lidé
sami nebo vzájemně urinou zvlažují nebo ji vzájemně i pijí. Každý takový
důvěrný rituál sbližuje a provokuje silné zážitky. Kromě toho je užití uriny
spojeno s pitím většího množství tekutiny, což je také dobré pro zdraví.
Je zde ještě hedonistický rituál spojený s příjemnými pocity při vyprazdňování
střev. Jde o vyplachování střeva, vzájemné potřísnění exkrementy a anální
pohlavní styk. Této praxe se mnozí přímo štítí, což ostatně platí i o
rituálech předchozích. Vyplachování střev je nyní způsobem výhodného
podnikání, ale má určitá rizika. Především hrozí poškození střeva horkou vodou
nebo velkým tlakem vody nebo naopak aplikací studené vody, protože voda vždy mění
teplotu těla. Proto je nejlepší napouštět vodu příjemně teplou. Veškerou vodu je
pak nutné opět vypustit ven, třeba i za pomoci dráždění konečníku. Mít čistá
střeva je dobré pro prevenci mnoha nemocí, včetně rakoviny a krvácivého průjmu. Je
zde ale riziko vyschnutí střeva, proto se při návratu do běžného režimu musí
střevo zvlhčovat a jíst ovoce a zeleninu, nejlépe jablka.
Po přečtení tohoto spisku o rituálech nás už nepřekvapí zvláštní praxe
některých skupin, ať již zájmových nebo kultovních. Můžeme jen zvážit, zda se k
těmto rituálům přidáme. |