|
Máme
možnosti, máme plány, někdo větší, jiný malé. Já osobně mám velké plány a
sny, ale nic se mi nedaří dokončit, vše je na samém počátku zablokované, což je
asi důvod, proč se tímto tématem zabývám. Mám se dobře, mám vše, co k životu
potřebuji, ale je to spíše štěstí, než výsledek mé vůle a snahy. Nemohu dělat
skoro nic, tak likviduji překážky v duchovním světě, spaluji a měním spirituální
energie a bytosti. Za řešení to však nepovažuji, je to pouze jen jedna
z podmínek, jak se pohnout z místa. Řešení je v realitě, tedy v dohodě mezi
lidmi, které by se pak promítlo i do duchovního světa.
Mohu zde jen napsat své doporučení a pak jen čekat, až posílí hlasy pacifistů
žádající ukončení sporů a bojů. Jde o to, aby každá skupina měla svůj
existenční prostor a mohla ve svém soukromí žít podle vlastních pravidel. To se
týká velkých národů i malých zájmových skupin a rodů. Je nutné odmítnout
zásadu "vítěz bere vše" a nahradit ji zásadou "můj dům můj
hrad" pro soukromí a ve všech vztazích mít snahu se dohodnout a ne prosazovat
pouze svoji vůli.
Řešením je jen a pouze vlastní existenční prostor a alespoň malé království pro
každého, ve kterém bude respektován. Jak nahoře, tak dole, jak dole, tak nahoře, až
se lidé dohodnou a budou respektovat oprávněné zájmy všech subjektů, pak se
přenese tato harmonie i do duchovního světa. Jak prosté:
1. pro každý subjekt malé království (pro osoby, rodiny, rody, malé i velké
skupiny)
2. respektovat soukromí a nevstupovat bez souhlasu nebo pozvání do cizího soukromí
3. neprosazovat direktivně vlastní vůli, usilovat o dohodu výhodnou pro všechny
zúčastněné
4. v systému využívat jeho vlastní spiritualitu.
Podmínkou pro vytvoření harmonie ve světě duchovním je vytvoření harmonie ve
světě lidském.
Snad se to podaří dříve, než bude spirituální svět zcela prázdný. |