|
|
Součástí křesťanské i židovské
katecheze je očekávání Spasitele nebo Mesiáše. Už se o tom nemluví, tak buď přišel
nebo už nepřijde. Ono je to docela jedno. Žádný křesťan mi nedokázal vysvětlit,
co je to spása a co očekává od Spasitele. Od Mesiáše se očekává, že ještě více
posílí moc Židů a otevře jim další možnosti. Každý se těší, že právě jemu
Mesiáš i Spasitel prospěje a splní právě jemu, co si přeje. To jako pan školník
Havránek. Jedni prosili: boudou nás zkoušet, tak nám zazvoňte na přestávku dříve.
Druzí prosili: budeme psát písemku, tak prosím zazvoňte na přestávku později. Všem
to s úsměvem slíbil, však všichni věděli, že zvoní hodiny a školník to neovlivní.
Také v životě jedni chtějí zazvonit později, druzí potřebují zazvonit dříve. A
co udělá Spasitel až přijde? Nejspíš zruší zvonky, ať si každý udělá přestávku
podle svého. Může se stát, že Spasitel po svém příchodu všechny potrestá. Připusťme,
že může přijít někdo, kdo je schopen zde udělat pořádek. Jak by takový pořádek
mohl vypadat a čím se asi začne? Když na zahradě roste plevel, přijde zahradník a
udělá si plán. Zde bude to a zde zase toto. Pak bude čistit, vytrhá plevel, pokosí
trávu a zasadí květiny nebo nové stromy. Čím by se lišila aktivita Pána Nápravy
od aktivity zahradníka nebo jakékoli jiné nápravy? Však víme, že systémy fungují
na základě fraktálů, tedy že stejné zásady platí nahoře i dole, na všech úrovních.
Začít se však musí novým plánem, vizí ideální společnosti. Hned na počátku svého
psaní jsem doporučil dělenou moc, spojení moci a odpovědnosti a společenskou
smlouvu. Prvním krokem byla změna spirituality. A také jsem několikrát napsal, co si
opravíme a vytvoříme sami, co se osvědčí, to zůstane. Co nenapravíme, to po roce
2100 napraví někdo jiný, nějaký Spasitel, ale není jisté, zda se nám to bude líbit.
A nespoléhejme na nějakou neznámou autoritu, ta může jednat zcela nepředvídatelně.
|