|
|
Děje se kolem nás mnohé. Teď
například mladík, syn učitelky, zastřelil jejími zbraněmi ji a její žáky, celkem
dvacet osob a sebe také. Prezident Obama plakal a vyjádřil soustrast. Objevil se
názor, že by se měl zpřísnit zákon na držení zbraní. Ať se stane cokoli,
nehledají se příčiny. Zajímalo by mne, jak byl vychován, jak byl úspěšný v
životě, jak se prosadil, jak si užíval a jaký vliv na něj měly počítačové hry a
televizní programy. I kdyby se připustilo, že uvedené okolnosti zapříčinily jeho
zoufalý čin, změnilo by se něco? Změnily by se počítačové hry? Změnilo by se
vysílání televize? Zůstávali by rodiče s dětmi doma a vychovávali by je místo
televize a počítače?
O příčinách zoufalých aktů se nikdy nemluvilo, o důvodu mohu jen spekulovat.
Možná nechtějí, aby rodiče vychovávali své děti, aby neposílili tradici rodu a
jeho moc, možná si někdo přeje, aby frustrovaní lidé páchali zoufalé činy a
udržovali společnost ve strachu, možná mají být tito lidé horší než politický
systém, aby politici vyšli dobře jako morální a potřebná síla, která napravuje
zlé skutky obyčejných lidí. Můžeme se ptát komu to prospívá, pro koho je takový
stav dobrý? Když nic nenajdeme, pak jde o zoufalý stav celé společnosti před
úpadkem.
O co tedy lidé potřebují ke své spokojenosti, aby nepáchali zoufalé skutky? Jen dvě
věci: 1) rozvíjet a uplatnit své schopnosti 2) příjemné prožitky a uspokojení
potřeb. Jak snadno se to napíše! K tomu patří také dobré (finanční) ocenění a
láska lidí v okolí. Nad tím vším stojí snaha každého subjektu prosadit vlastní
vůli, ať je jakákoli. A jsme v cíli hledání, každý chce prosadit svoji vůli a
mít se dobře. A můžeme pokračovat, jenže pak už se to jen komplikuje. |