 |
||
| 21.11.2012 | Podmínky ve vztazích |
|
| Ve vztazích prosazujeme svoji vůli
nebo plníme vůli cizí nebo spolupracujeme, obvykle jde o kombinaci těchto forem ve
vztahu. Můžeme si vztah vyhodnotit, co nám dává a co bere, co vyžaduje, pokud je
alternativa, jako například konkurence mezi službami a obchody, pak můžeme volit,
můžeme volit ve kterém státě budeme žít, často však alternativa není a tak
musíme vzít to, co je a přežít. Totalitní vztah možnost alternativní volby
nedává, veškeré alternativy likviduje, nový věk přináší snahu ke všem vztahům
dát alternativu, každý aby mohl přejít tam kam patří, mezi své. Jde mi o hodnotící měřítko pro vztah člověka k velkým skupinám, zejména ke skupinám velkým duchovním. Člověk své postavení řešil spíše z hlediska změny, na setvalý stav si přivykl a přijal ho jako normu. Každou změnu k lepšímu nebo k horšímu si však prožil. Jde mi o přijetí absolutnějšího hodnotícího měřítka a pro tento účel bych použil hodnotový kruh. Jaké možnosti nám dává autoritativní nebo liberální systém z hlediska našich osobních zájmů a kvality života: 1. osobnost - jak hodnotí člověka a jakou nejvyšší šanci mu dává. Jaké vztahy dovoluje, co může číst, jak může žít, zda může být člověk a jeho rod bohatý a za jakých podmínek. 2. schopnosti - zda člověk může rozvíjet své schopnosti užitečné pro něj a pro jeho osobní úspěch nebo zda se vyžaduje spíše dril a kázeň a schopnost pracovat. 3. možnosti - jaké máme možnosti, co se smí a kolik je zákazů a jaké jsou sankce, zda jsou nebo nejsou lidé ve vězení, zda a jaké schopnosti se ve společnosti uplatní a zda může člověk plnit své životní poslání. Kolik máme peněz a kolik volného času. 4. program - sami si můžeme stanovit své priority a svůj program, jde o to, zda se nám daří své plány plnit nebo zda je máme blokované. 5. poznání - můžeme být moudří? Je vrcholem poznání systémové pochopení kauzality nebo nauky sdělené autoritami? Můžeme přijmout poznání z každého zdroje, je k alternativním zdrojům poznání a názorů volný přístup? Učí se děti ve škole věci užitečné pro jejich život nebo pro úspěšné plnění pracovních povinností? Učíme se plané teorie? Máme správný pohled na život kolem sebe? Zda nás nebalamutí? 6. funkce - jak jsme za svoji práci oceněni? Máme přístup k pracovním příležitostem? Můžeme úspěšně podnikat? Získáme funkci podle svých schopností nebo podle jiného klíče? Je rekvalifikace přístupná? 7. odměna - jaké máme finanční možnosti, jak jsme za svoji práci oceněni? Smíme být bohatí? Za jakých podmínek dosáhneme společenského uznání? 8. uspokojení - jaký životní styl je běžný v naší sociální vrstvě? Jak prosperuje střední vrstva? Mají lidé peníze na spokojený život? Můžeme si užívat radosti? .... a k tomu všemu, můžeme si žít podle svého nebo jsme sankcemi nuceni žít podle státní ideologie? Co všechno je zakázáno? Co všechno musíme? A pokud jde o duchovní směry včetně církví, můžeme se zeptat, zda se může člověk stát správcem své planety, zda si můžeme užívat rozkoše, jaká je představa a požadavek na ideálního člověka, jak se chová a jak vypadá ideální člověk podle církevních představ. .... a také jak velkou hierarchii musíme živit. Zda můžeme mít své malé království ve kterém si budeme žít podle svých představ a potřeb nebo zda i do našeho soukromí bude okolí posílat své zvědy, abychom náhodou jejich posty a výhody neohrozili. A na závěr, pokud nám podmínky ve společnosti nevyhovují, můžeme stát ignorovat a žít podle vlastních pravidel? Projde nám to? Je samozřejmě také důležité, jaké požadavky musíme splnit, co musíme platit, co a kde musíme kupovat, s kým se musíme stýkat, jaké zprávy musíme poslouchat. Svět se však mění. Čas otroctví lidstva ve prospěch malého počtu nejbohatších rodin končí. Končí také čas působení vesmírných mocností, které tento správní systém zavedly. Důvodem byla jejich obava z tvůrčího potenciálu pozemského člověka. |