Duchovně mocenský základ předchozího věku

  Máme za sebou několik lidských věků. 1) věk prostý, ve kterém člověk jako tělesná bytost prokázal své biologické kvality, trval od stvoření člověka do chvíle, kdy člověk získal své duševní schopnosti symbolicky vyjádřené epizodou s Adama, Evou a hadem,
2) věk člověka inteligentního až po zkázu Atlantidy, ta skončila před 12600 lety,
3) šest milénií předhistorických, od zkázy Atlatidy po Mardukovo vystoupení na obranu člověka a přijetí daru písma,
4) šest milénií doby historické.
Člověka k obrazu božímu, tedy tělesnou bytost stejnou jako duchovní bytosti, ovšem v plnohmotném těle, stvořil Univerzum jako tvůrčí etudu na výzvu Melkora. Poté ji opět zničil, protože se obával moci člověka. Melkora to trápilo a dostal radu, aby člověka dotvořil. Dal tedy člověku Kromaňonskému (Adam Kadmon) dar samostatného myšlení, rozhodování a soudu. Jako spolutvůrce pak měl právo spolurozhodovat o bytí a nebytí člověka. Se zničením lidského těla nesouhlasil a tak se lidstvo rozšířilo a vytvořilo rondel město Atlantida. Zde se však projevil princip Univerza "vznešenost". Univerzu se zdálo, že je člověkem málo uctíván a s pomocí kosmických sil, bytostí pozůstalých z období druhohor, tedy draků, přeinkarnoval lidská těla a Melkor, přesvědčený o lidské špatnosti, souhlasil se zničením Atlantidy a lidstva vůbec. Ve třetím věku předhistorickém se pak ze zapomenutých a adaptabilních lidských bytostí obnovil lidský rod a obsadil severní Afriku a střední Ameriku (subtropické regiony). Lidské bytosti byly odvlékány na jiné planety a tam trýzněny. Aby se tomu zabránilo, vznikly státy a panovník byl pánem lidských duší. Odvlékání na jiné planety by se stalo krádeží a to nebylo možné. Deštný prales v oblasti Sahary byl zničen a severoafrická civilizace se stáhla k Nilu. Melkor odešel z planety Země s příslibem Stvořitele, že pokud odejde, Stvořitel již nebude na člověka útočit. Melkor tím přiznal tím své provinění, že člověku dal dar inteligence. Na Zemi jej nahradil Marduk. Nebyl tak zkušený a rozhodný jako Melkor a tak povolil lež a války.  Síly Stvořitele vedly neustále války až nakonec rozvrátily všech šest pozemských říší. Použily k tomu i  atomové zbraně. Nezasažené země (Babylon) byly postiženy radioaktivním zářením a vymřely. Marduk požádal o "Boží soud". Získal dar písma a zapsal předhistorické události.
   Lidské pozemské události jsou spojeny s příletem transportní lodě Nibiru "kovový náramek" od planety Jordan (Era). V roce -1430 s příchodem Nibiru byla rozvrácena Egyptská říše. Tam se dříve ukryli Židé, aby unikli soudu spojeným s "Olam", tedy soudem jednou za 3600 let. Obávali se trestu za zničení světa a inkarnovali se mezi Egypťany.  Na Zemi přišli Melchisedech a Áron, vybrali si svého "zástupce moci" Mojžíše a jeho prostřednictvím devastovali Egypt a týrali Egypťany a nakonec je "vyvedli jako vyvolený národ do země zaslíbené". Vodili je stále dokola po Sinaji až všichni zahynuli. Když se pak pozemští bohové ptali, kde mají svůj vyvolený národ, slíbili andělé Univerza, že jej brzy předvedou. O dvě století později pak Jozue vpadl do Palestiny a pomocí vesmírných sil vyvraždil původní obyvatelstvo (až na mladé ženy) a vytvořil zde národ pozemských Židů. Jejich protivníkem byl Marduk. Proti tomu postavili Eliáše (Melkora) kterého převezli z planety Era (Jordan, Plejády). Eliáš nejprve úspěšně vystoupil magicky proti kněžím Baala (a Marduka), ale po setkání s Jezábel své jednání změnil. Byl přesunut zpět. Židé si však Eliáše oblíbili a žádali jeho návrat, Andělé Stvořitelovi (Anunaki) jim návrat "Mesiáše" přislíbili. Pozemští Židé se stali zdrojem negativní energie (strach, úzkost, agresivita, vzrušení) pro vesmírné démony a jejich údělem byly neustálé války. Zde proti sobě stáli Baalovi ničitelé Atlantidy a Annunaki, andělé Univerza. Jako dědicové Atlantidy zde zůstali Šiva, Thoth a Hor, zatím mimo hru.  
  Zde se pro Stvořitele otevírají nové možnosti. Může zde uplatnit svoji moc, prosadit svoji vznešenost, trvale trestat člověka a držet jej v područí a tím odstranit hrozbu moci pozemského člověka. Tím se mu jeho planeta navrací. Stanovil pravidla moci, která nejsou všeobecně známa a člověka ujařmil. Stanovil pravidla pro spásu, která postavení jednotlivého člověka změnila tím, že nebyl sice ujařmen, ale musel aktivně systém ujařmení podporovat. Byla stanovena kvóta počtu spasených: 15 procent populace. Jedním z pravidel je, že za každé poučení musí být lidstvo potrestáno genocidou. Dále byla předepsána šlechtě povinnost vést války.  Uvedený program byl realizován při následním příchodu Nibiru v roce -600. Židé vyprovokovali konflikt s Babylónem, byli odvlečeni do Babylónského zajetí, zde se setkali s Mardukovou magií, zdecimovali Babylónské duchovní zázemí a po zásahu Peršanů se mohli navrátit zpět. Babylón byl definitivně rozvrácen a Marduk zbaven moci.
  Židé se však svého "Mesiáše" nedočkali a opakovaně žádali jeho návrat a ten jim byl slíben za 400 let. K moci a realizaci plánu "spásy" byl vybrán Zorobábel, snad dříve Jozue. Jedná se o dobu Zarathuštrovu, Peršanů, Sokratovu, Zeusovu (nikoli Diovu), dobu velkých starověkých filozofů a Alexandrijské školy. Pozemšťané  měli zatím možnost rozvinout své sociální a duchovní systémy. Bylo také rozhodnuto, že židovský systém bude doplněn "výkonným systémem" křesťanským. Vyvoleným Židům připadla role řídící, ostatní Židé byli určeni k oběti (holocousty) a křesťané jako židovská úderná síla. Kolektivní vedení tohoto programu mělo jako nejvyšší autoritu Stvořitele a na Zemi jej zastupovali Áron, Melchisedech, Zoroaster  a následovala šlechta (elita). Jejich záměry pak vykonávali křesťané. Viz kniha Ageus.
   V době po roce 1500 pak došlo k mocenskému chaosu. Moc křesťanů byla zlomena po roce 1789 a nahradili je Mormoni, kteří ve svém kultu spojili židovský a křesťanský svět. Ve 20. století pak museli se přímé moci ujmout Zerubábel (Zorobábel) a Židé. Stalo se tak prostřednictvím finanční moci a role ideologií a náboženství zeslábla nebo zanikla. Současný svět je založen na finanční moci a tak je odhalena reálná moc. Rozhodující okolností je růst lidského historického poznání, zralost veřejného mínění, sporná moc jediné světové supervelmoci, zlomení moci šlechty a křesťanství, ztráta zájmu o ideologie, všeobecný mocenský chaos, zánik moci Melchisedecha, Árona a  Zerubábela. O charakteru nové doby rozhodne náprava Mardukových chyb, tedy odmítnutí lži a válek. V této době i Melkor napravil svoji chybu a nesouhlasí s trestem lidstav jako celku, ale s jednotlivci, kteří se provinili. S tím ovšem nesouhlasí andělé Stvořitele, protože jsou to oni sami, kdo tímto způsobem lidský rod diskreditovali. Boží soud proto vyzněl ve prospěch člověka a Stvořitel byl inkarnován do velryby a pluje kdesi kolem Islandu. Cesta pro lidský potenciál je otevřena.
Pokud jde o zájem vesmírných sil, tak ty si nepřejí, aby se zde namnožily síly, které se klaní modlám, tedy bytosti které jsou v souladu s parazitním systémem vystavěném na principu vznešenosti.