Dopis přátelům
Můj pohled na řešení podmínek spokojeného a úspěšného života

  Moji milí přátelé,
mám nyní snahu vám všem napsat něco málo ze své životní zkušenosti, co by se vám hodilo a nad čím byste mohli i zapřemýšlet.
Často slýchám výzvu, že vše, veškerý úspěch, veškerá náprava světa, začíná poznáním a změnou sebe samého. Málokdo mi ale je schopen říci, co bude výsledkem takového studia a nápravy, hledal jsem tedy sám a došel k takovému poznání:
Každá bytostní forma chce být aktivní v souladu se svojí přirozeností, egem, charakterem, libidem, každý z nás má zájem o plnění určitého životního programu a jeho odměnou je prožívání určité emoce, tedy určité kvality prožitku. Určitě neplatí, že všichni chtějí prožívat spokojenost, pohodu, klídek, už vím, že tomu tak není, mnozí lidé chtějí prožít dobrodružství, strach, riziko, napětí, mnozí milují horrory a filmy plné násilí, kde teče krev, hromadí se mrtvoly a ničí se vše, co je k vidění. Další skupina lidí přímo touží po utrpení, strádání, sebeobětování, podstupují sebetýrání a masochisty uspokojuje pocit ponížení a mučení. Když se k tomu přidá různé libido, které působí slastné a příjemné pocity při toulkách přírodou, obrazárnou, galerií, hypermarketem nebo naopak žádá posezení u herního automatu nebo hospodského stolu, pak se málokdy můžeme někde sejít. Právě duchovní kulty spojují lidi se společnými zájmy, může jít o společný sex, společné rozjímání, tance, společnou meditaci nebo prostou sounáležitost na základě shodného světonázoru. Když tedy poznáme jací vlastně jsme, můžeme si udělat svůj životní program, stanovit priority a způsoby, jak jich dosáhnout. Následně vyhledáne skupinu osob, jakési souvěrce, se kterými budeme sdílet stejné názory a také ovšem, ve společné snaze dosáhneme prožívání prožitků ve společných zájmech.
Určitě pak hledáme možnosti, které nám může dát příroda nebo společnost, popřípadě hledáme své možnosti kde se dá a samozřejmě si je také vytváříme. Mnozí jsou však v tomto směru daleko před námi a dávno si vytvořili zájmové a mocenské skupiny jako nástroj k prosazení svých zájmů. Žijí zde podle svých představ a své záliby a zájmy nejen skrývají před veřejností, ale také si je mocensky jistí sankčními nástroji, kterých je celá řada. Takto se vytvořily současné mocenské vztahy, zákony, soudy, policie a také církve, které mocensky hlídají oblasti duchovní a v monopolní snaze likvidují jakoukoli duchovní alternativu, stačí cokoli označit za sektu nebo dílo ďáblovo či satanovo a během kratší nebo delší doby jsou schopny církve cokoli nové zlikvidovat. Dříve, dokud nebyla technická kontrola korespondence na takové dokonalé úrovni, bylo možné udržovat okultní, tedy skryté, tajné  duchovní směry a skupiny. Nyní, v době důsledné elektronické kontroly korespendence, už nic podobného skrýt nelze. Na straně druhé ovšem tato důslednost svědčí o strachu a obavách mocenských skupin ze ztráty své moci. Stačí malé zamyšlení a hned poznáme důvod těchto obav: nástroje moci v souběhu současné doby a místa ztrácejí svoji účinnost.
Mocní dříve svoji říši udržovali pomocí mocenských nástrojů: finance, autorita vládce, národní sounáležitost (vlastenectví), ideologie nebo náboženství, policie, šibenice, mučení, popravy, kletby, kariérní postup (šlechtický stav), vyznamenání nebo veřejné uznání, osobní kredit a úcta, soudy, veřejná správa, zástupná moc, mediální manipulace a možná i jiné nástroje. Nastala však doba chaosu, ve které v souběhu mocenské nástroje ztrácí svoji účinnost. Uvažuje se o diktatuře financí, ale je sporné, zda požadavek důsledné kontroly financí by takový model umožnil a bez takové kontroly se neobejde.
  Toto vše píši pro snadnější pochopení této doby a pro možnost připravit se na události příští, které se již rýsují v časovém horizontu dvou tří let. Nevím, zda pouze v našem prostředí komunisticko-kapitaliského řádu vzniká takový mocenský chaos, ale vzhledem ke koncentraci duchovních směrů právě na našem území se domnívám, že naše republika má prožít nějaký zvláštní sociální přerod charakteristický právě vznikem nejrůznějších duchovních  směrů, kultů a nezávislých ekonomických a sociálních skupin.
Pokud zde patová situace bude trvat delší čas, pak lidé začnou spontánně hledat možnosti a způsoby k zajištěné své prosté existence a jistě mnohé projde, neboť správní i sankční systém se stává nefunkčním. Taková situace nakonec povede k možným správním novotvarům, včetně obnovy přímé správní moci (na rozdíl od zástupné), která se, podle mého názoru, nakonec prosadí.