Mardukova zásada

Na své cestě za spirituálním poznáním jsem došel až k Mardukově zásadě, podle které: "pokud se někdo má mít lépe, musí se jiný mít hůře". Tato zásada se přenesla i do Bible: "Dávejte tedy pozor, jak slyšíte: neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co myslí, že má." Mt 13,12 Mt 25,29 Mk 4,25 L 8,18 L 19,26 Tato zásada je součástí evangelií, nikoli epištol, což považuji za důležité. Znamená to, že jde o vliv Krista, nikoli o součást Paulánské korekce. Zdůvodněno to bylo tak, že lidstvo má žít stále na stejné existenční úrovni. Byl zde však skrytý záměr, již od začátku se očekávalo, že tato zásada povede v extrémním sociálním nerovnostem. Nejenže prostí lidé byli odsouzeni k bídě, ale touha po majetku nakonec přinesla lidem i utrpení ve formě genocid a válek.
Souvisejícím vyšším záměrem bylo rozhádat lidstvo a pak dát pekelníkům moc zlikvidovat bohaté a mocné. Je to osvědčená praxe, kterou Kristus zcela běžně používal k nápravě "hříšné" společnosti. Následkem toho pak zanikly beze stop mnohé pozemské i mimozemské civilizace. Na pozadí toho všeho byl princip uroboros, tedy snaha se udržet u moci za každou cenu. Když to dobře dopadne, bude tento bludný kruh zastaven.
S novým věkem zásada již tato zásada pozbyla platnosti a nikdo už nevyžaduje její naplnění. Všichni pozemšťané se mohou mít dobře. Vytvoření pyramidální organizace moci nemělo jiný význam, než realizaci Mardukovy zásady. A co dál? Srovnat životní úroveň a neplýtvat prostředky, snížit pracovná dobu. A těžiště výroby přesunout na živnosti a družstva. Doma ať zůstane vytvořená nadhodnota. Není důležité, komu co patří, ale kdo má z čeho užitek.