Jsem sám

   V této době jsem hlasem volajícím v poušti. Ještě že v této mé poušti funguje Internet. Své stránky jsem snad založil i k vůli tomu, aby můj pouštní hlas bylo slyšet a také kvůli tomu, abych našel podobně smýšlející kamarády a kamarádky. Nepatřím k žádnému kultu ani církvi, i když jsem prošel většinu toho, co v mé době fungovalo. Jenže všechny známé církve a kulty patří do jednoho koše, vyznávají Stvořitele a jeho kult utrpení bez možnosti rozkoší a duchovního růstu. Potkal jsem ve svém životě mnoho skvělých lidiček, jenže se naše cesty po nějaké době zase rozešly. Nejvíce jich bylo v roce 2001-2002 na www.blabla.cz, jenže to byli studenti a mladé slečny, a já mezi nimi zatloustlý padesátník.
  Věřím v sílu pozemského člověka a v možnosti jeho ducha, i když byl šest a možná dvanáct milénií utloukán a devastován, přesto je schopen i nyní dalšího duchovního růstu. Mojí snahou je k duchovnímu růstu člověka přispět a to se jistě neobejde bez morálky, sociální smlouvy a poznání. Něco z toho najdete zde, na mých stránkách. Přeji si, aby se spojili lidé, kterým nevadí nahota, kteří ze svého života nevylučují rozkoše, ani kritické hledání pravdy. 
  Žiji nyní v prostředí, které je sice přátelské, ale velmi konzervativní a mé názory na životní styl nebere. Nechci se s tím smířit a těším se, že se seznámím s lidmi, kteří mají podobné názory a zájmy jako já. Rád se seznámím s komunitami a kultovními skupinami i jednotlivci, se kterými budu moci diskutovat, od kterých se něco dovím, kteří mi budou ochotni naslouchat, se kterými budu moci chodit do přírody a tam posedět u ohně a rád poznám i naturisty, kteří mne vezmou sebou, abych na nudapláži nebyl sám. Jsem zcela obyčejný člověk a mezi úplně obyčejnými lidmi je mi nejlépe.