Dvojí svět

  Žijeme ve světě dvou nesmiřitelných entit. Na straně jedné stojí člověk se svými schopnostmi, skutky a plány, na straně druhé síly Stvořitele, lidé a démoni nenávidějící člověka. Těší se, až zničí svět, nebudou lidmi a dostanou velkou odměnu.
  Konflikt mezi každým stvořitelem a jeho dílem je z hlediska kosmických zákonů velmi složitý, komplikovaný a téměř neřešitelný. Bylo nutné hledat analogie v lidském světě. Když stavitel postaví dům, může jej zase zbourat? Když lesník zasadí strom, může jej zase vytrhnout? Když si soused upraví zahrádku, může ji nechat zase zarůst plevelí? Když spisovatel napíše knihu, může ji spálit? Nabízí se odpověď, že zde záleží na vyšším zájmu, na systému, do kterého tvůrčí práce zapadá. Vyšší boží soud trval šest milénií a nakonec se přiklonil k zájmům člověka. Pozemské Stvoření je v kosmu ojedinělé a nic podobného neexistuje. V zájmu celého kosmického bytí musí zůstat pozemský planetární a sociální systém zachován nejen jako ověřovací model, ale také jako východisko pro nové vesmírné stvoření. To je výsledek vyššího božího soudu vyjádřeného v těchto dnech.
  Jsou zde dva světy a jejich spolužití mají řešit následující čtyři milénia. První je svět Stvořitele a jeho sirotků, druhý je svět člověka a těch, kteří již dříve od Stvořitele odpadli a s člověkem spojili své zájmy. Naším úkolem je orientovat se, kdo je kdo. Dobro a zlo se posuzuje nyní z pohledu člověka. Dobré je to, co je dobré pro člověka a pozemské systémy, špatné je to, co člověka a pozemské systémy likviduje a narušuje.  Již neplatí, že boj dobra a zla je trvalý. Zlo bude odstraněno. Jsou zde paraziti (vši, blechy, komáři, tse-tse, moskyti, tasemnice a mnoho dalších), jsou zde nemoci a choroby všeho živého, na planetě jsou pustiny v místech, kde by mohl kvést život, obtěžuje nás zvůle moci, násilí, války a jak se zdá, terorismus i boj proti němu organizuje jediná síla.
  Ještě jednu analogii použiji. Pokud je pole vystaveno síle, pak se polarizuje a odchylky zanikají. Jakmile síla pomine, vzniká chaotická orientace a pohyb, něco jako Brownův pohyb. Takový chaos lze analogicky připodobnit k živném roztoku, ve kterém mohou vznikat čisté krystaly řádu. Jde o rozdílné kvality. Je rozdíl, když je uspořádání systému vnuceno vnější silou nebo když systém sám provede konfiguraci podle své přirozenosti. Stvořitel se pro lidský svět a pro pozemské systémy stal destruktivní silou. Do konfliktu mezi člověkem a Stvořitelem vstoupil vyšší záměr kosmické architektury. Moc Stvořitele byla zlomena a od lidí se nyní čeká, že vytvoří harmonický systém ve shodě se svými zájmy, se svojí přirozeností. Proces harmonizace je podložen i sankcí pekla, tedy zániku duchovní bytosti, která by se snažila pozemské systémy rozvrátit. První úkol: vyladit finanční kredit podle kreditu karmického. Nástrojem zvůle moci je především finanční systém. Lidé mají hledat styl života, ve kterém by se snížila potřeba peněz.