lg_perspektivismus.gif (2505 bytes)

Perspektivismus

lg_medy.gif (2537 bytes) 3

Životní styl a prožitky

12

Duchovní růst

  Duchovní růst je rozvoj schopností člověka ve prospěch duchovní skupiny, ke které se člověk zařadil.
Každý duchovní směr je vázán na nějakou entitu, má své cíle, plány a nějaký záměr s člověkem a lidstvem. Důležité také je, že každý duchovní subjekt potřebuje pro svoji existenci určitý druh životní energie, která vzniká při určitých prožitcích. Za nejsilnější emoce, energie, se považují pozitivní sexuální energie a nadšení, extáze, negativní utrpení, strach a beznaděj.
Člověk je vyladěn na určitý druh energie a spolupráce se stejně vyladěnou kultovní skupinou jej plně uspokojuje. Životní energie (emoce) jsou oblastí, oborem, ve kterém se reálný a duchovní svět setkává.
Zařazení člověka do určité duchovní skupiny (sekty, církve) může mít mnoho podob a pokud některá skupina mocensky ovládne svět, zakáže alternativu, prosadí si své výhradní postavení. Vlastní kulty prohlásí za církve a posiluje je, jiné kulty prohlásí za sekty a likviduje je mnoha způsoby.
Účast v duchovní skupině je formou spolupráce a ta může mít dvě základní podoby: násilnou, kdy účast není odměněna, ale neúčast je trestána a pozitivní, kdy účast přináší výhody a neúčast je ignorována.
Každá duchovní cesta předpokládá loyalitu svých členů a také aktivní zapojení do vlastního programu. Každá skupina má svoji roli ve společnosti  a tím i svůj program, proto žádá od souvěrců určitou formu jednání a tím i určité schopnosti. Rozvoj schopností a charakteru člověka podle potřeb duchovního směru je nazýván duchovním růstem. Kdo akceptuje potřeby kultu a aktivně je plní, stává se potřebným a v rámci svého kultu pak může počítat se svatostí, čili pozitivní karmou a věčným životem. Jde o postavení v rámci kultu na základě příznivého hodnocení, osvědčení a důvěry. Tito lidé pak dostávají v novém životě novou šanci a fungují ve prospěch svého kultu (duchovní skupiny).
Kulty (duchovní skupiny) mají samozřejmě také svoji reálnou stránku. Působí mezi populací, získávají spojence a prosazují mezi lidmi určitý životní styl s cílem dosažení žádoucích prožitků (energie, emocí).
Pozemské kulty hledají v člověku spojence, vytvářejí podmínky pro jeho samostatnou tvůrčí práci a hledají možnosti pozitivních prožitků. Vesmírné kulty mají s člověkem jiné plány. Žádají, aby se člověk vzdal svého ega, své osobnosti a stal se poslušným nástrojem jejich moci. Duchovní růst z jejich pohledu znamená poslušné přizpůsobení se jejich vůli. Mnohé vesmírné kulty kromě toho lidi týrají, protože mají zájem o negativní energie utrpení.
Pozemské kulty vedou člověka k boží tvůrčí službě, vesmířané mají svých bohů dost a člověk pro ně představuje konkurenci.