Doba Rudolfínská a Pobělohorská
| Vše trvá tak dlouho, dokud to není
změněno. Stále nám zde trvá doba Pobělohorská a nastal čas, abychom to
změnili. Abychom dokázali cokoli změnit, musíme znát podstatu a souvislosti. Doba Rudolfínská souvisela s obdobím vlády císaře Rudolfa II., který jako římský císař vládl v letech 1576-1611 a za konec této doby lze považovat rok 1618, kdy byla Bitva na Bílé Hoře a počátek Třicetileté války. Rok 1640 pak zahájil novou dobu. Příčinou byla záměna v inkarnaci, kdy se do osoby císaře Rudolfa II. inkarnoval stoupencec boha jménem Zeus, což souviselo s obdobím renesance. Horoskop vypracovaný pro císaře se nenaplnil. Císař ponechal velký díl moci nižší šlechtě a tak vznikly stavby české renesance, jako Litomyšl, Telč a jiné. Byla to doba míru a náboženské tolerance. Ukončila období gotické totality a lidé to ocenili. Otevřel se zájem o vědu a doba Aristotelovského pohledu na svět skončila. Po smrti císaře však nastal obrat. Spolupracující česká šlechta byla exemplárně potrestána a katolická církev začala vést podrobný index veškeré populace (matrika). Lidé, kteří nalezli oblibu sexu v přírodě, byli trýznivým způsobem popraveni. Sankce za narušení moci (Iluminátů) byly svěřeny katolické církvi, což ji trvale zdiskreditovalo. Nastala doba totální kontroly lidského soukromí, zákazu sexuality mimo manželství, uzavření oblasti magie, tuhá ekonomická totalita a cizí mocenská kontrola nad Českým státem. Ta doba trvá dosud a každá snaha po nápravě je následně potrestána válkou či jinou genocidou. Karmický kredit je důsledně vázán na finance a síly, které toto řídí, jsou důsledně skryty za zástupnou mocí politickou a ekonomickou. Nastala doba očisty, kdy spirituální prostředí bílé moci je likvidováno a tím se otevírá prostor pro návrat k době míru, moudrosti, svobody, přátelství, vědy, sexu a plné náboženské tolerance. |