1. Existuje něco
mezi nebem a zemí a působí to na nás a naše osudy, i bez našeho vědomí. 2. Skutečné a dobré poznání spirituality se projeví
respektem a úctou ke Stvoření, k realitě, k vývoji a pokroku, k celému duchovnu a
víře.
3. Každý člověk má svůj svět, své hodnoty a
priority a svoji víru na základě poznání a přesvědčení. Každý člověk hledá
souvěrce, aby sdílel své poznání, hodnoty a názory na základě názorové shody. S
jinověrci lze komunikovat jen na základě tolerance a vzájemného respektování
osobního světa.
4. Každý člověk může dosáhnout plného
poznání, pokud sleduje kauzalitu a je schopen si získané poznatky systémově
zařadit.
5. Respektujme duchovní svět a komunikujme s ním
na základě rovnosti a dobré vůle, protože za nějakou dobu se v něm ocitneme sami.
6. Pravidla vztahu jsou stejné pro všechny
bytosti. Stejná pravidla pro vztahy platí mezi lidmi v realitě i mezi duchovními
bytostmi.
7. Každý člověk ve svém vlastním zájmu má
usilovat o rozvoj svých osobních a duchovních schopností. Zvyšuje tím naději na
pokračování života v další inkarnaci.
8. Každý člověk ve svém vlastním zájmu
má usilovat o udržení a posílení vlastního rodu uvnitř vlastního kultu. Pak má
naději, že se vrátí k hodnotám, které dříve vytvářel.
9. Vyspělý jedinec získá duchovní jméno,
které si nese svojí existencí přes všechny své inkarnce a duchovní aktivity. Kdo
nemá duchovní jméno, může se prezentovat jménem občanským s rokem a místem
narození nebo profesí. Jde o jeho identitu ke které se pojí osobní kredit.
10. Kdokoli může požádat o spirituální pomoc
v situaci, kterou sám nezvládá. Spirituální svět pomůže ve svém vlastním zájmu,
aby nedošlo k démonizaci a tím ztrátě osobnosti, bytosti. |