8.1.5 Člověk žije na této planetě asi milion let.
Jeho osud je však velmi nejistý a prehistorické nálezy posilují spíše legendy, než
současný vědecký pohled na vývoj člověka. Prehistorická doba obsahuje svědectví
o mimořádných lidských schopnostech a velkých znalostech Univerza. Jednotlivé
civilizace prosperovaly, dokud se nesetkaly s vlivem civilizace jiné. Na planetě
nalézáme také indicie, které svědčí o návštěvách civilizací z kosmu. Je
zajímavé, že tyto znaky nalézáme u civilizací později zaniklých, jako by
návštěvníci z kosmu pozemské civilizace rozvraceli. Vše toto spadá do oblasti
víry, ale jisté je, že kontakty mezi civilizacemi vnášely konflikty a boje.
Ani školní představa, že lidstvo se ve svém vývoji stále zdokonaluje, není
přesvědčivá. Naopak se zdá, že entropie sociálních systémů jednotlivých
národů stále roste a v rámci tohoto chaosu se projevuje násilí a zlo. Problematika
zla jako jevu je velmi komplikovaná a účelově manipulovaná. Definici zla, podle
které je zlo dáno absencí dobra, nelze přijmout, protože dobro je pak definováno
jako stav, ve kterém není obsaženo zlo.
Podle mé definice je zlo záměrná činnost, které má poškodit oponenta, tedy forma
konfliktu a boje.
Projevy zla může zastavit pouze autorita. Tou se může stát vítězná strana nebo
vyšší moc. Původcem zla je tedy inteligence, inteligentní, myslící bytost a
realizátorem zla může být pak robot nebo biorobot, tedy myslící systém, který
přijal program zla, aby jej realizoval. Vykonavatelé zla bez ohledu na jejich podstatu
jsou řízeni programem nebo duchem, jehož podstatou je myšlenka. Proto lze tvrdit, že
myšlenka je ze všech principů nejsilnější a pak také ovšem, že na úrovni
myšlenky lze zlo odstranit. Pokud bychom přijali názor, že zlo má své příčiny
jako vše kolem nás, pak můžeme zlo překonat a odstranit buď odstraněním jeho
příčin nebo odstraněním bytostných původců. Odstranění příčin je
mírnější, ale náročnější formou, odstranění bytostních nositelů zla je
rychlejší, ale násilnou formou. Příčiny zla a násilí se odstraňují zpravidla v
rámci jediného sociálního systému, vzájemná likvidace bytostí je pak projevem
konfrontace mezi dvěma oddělenými sociálními systémy. V jediném sociálním
systému jsou vztahy upraveny společenskou smlouvou, ve společnosti diferencované
jednání podřízené složky určuje nadřízená elita zákonem a svůj vliv udržuje
sankcemi. Mocenské struktury pak vymezují existenční prostor pro podřízené entity
tak, aby vyloučili nebo alespoň minimalizovaly riziko vzpoury a mocenského převratu.
Plně svobodná je pouze ta entita, která má vzájemný kontakt s vlastním
spirituálním zázemím a sama řídí inkarnace do vlastní populace, která je schopna
chránit svoji elitu, má dostatek materiálních podmínek pro existenci populace a
samostatně rozhoduje o vlastním finančním systému výrobních prostředcích. Života
schopná je pak taková entita (národ), která je postavena na koexistenci existenčně a
mocensky nezávislých kultů, rodů a klanů. To vše pak musí být podřízeno
autoritě řádu, který upravuje vztahy a precedentně se sebezdokonaluje v případě
nečekaného konfliktu, který je analyzován a řešen jako právní precedent.
Mé řešení sociálních vztahů je pak
postaveno na předpokladu, že dokonalý a spravedlivý sociální řád, který
sjednocuje entity do jediného makromocenského systému, je předpokladem zániku zla
jako záměrného poškozování oponetů a nepřátel. Realizaci takového systému
stavím na existenci kultu a rodu. Kult je spirituální forma kontaktu a spolupráce
duchovního a lidského světa, kdy duchovní svět člověka chrání, vede a inspiruje a
následně vstupuje do inkarnace a lidský svět poskytuje podíl na životě, životní
energii a přístup k hmotné realitě světa, která je zdrojem nového poznání. Kult
pak ve svém soukromí žije podle zásad, omezení a doporučení, které přinesly
inspirované osoby jako poselství bohů, kterými jsou v tomto případě dominantní
duchovní bytosti. V rámci kultu jsou ustanoveny (mocenské) rody, které však svoji moc
nechávají buď potvrdit ve volbách nebo sbírají mandát od osob, které politicky
zastupují, což by pak byla forma zprostředkovatelství. Jednotlivé rody by se pak
staly nositeli tradice a politického a sociálního kreditu. Dobrý kredit by otevíral
cestu členům rodu do politiky, obchodu a ekonomických vztahů.
Pokud si chcete zajistit kontrolu
nad inkarnacemi ve své rodině, pak si založte vlastní rod. Kniha Chymická svatba od
Christiana Rozenkreutze ukazuje zánik mocenských rodů. Nyní je čas na jejich obnovu.
Pokud bude někdo osamělým členem rodiny, pak záleží na něm samotném, kam a kdy se
na základě inkarnačního systému inkarnuje. Rozhodující je jeho sebehodnocení.
Podle toho pak dostane novou šanci v zajištěné nebo náhodné inkarnaci. Kdo je
členem rodu, inkarnuje se podle vůle dominátora rodu a každý rod má společný
kredit a pokud kredit ztratí, zanikne celý.
Pokud zakládáte rodinu a hledáte životního partnera, pak nezakládejte vztah
dvou partnerů rozdílných kultů, nikdy ne v kombinaci pozemského a vesmírného
(rozdílných entit). Musela by být splněna podmínka, že jeden z partnerů bude
následovat druhého a přestoupí bezvýhradně a zcela k jeho kultu. Hledejte si
životního partnera pouze ve svém kultu nebo v kultech příbuzných. Důvodem jsou
rozdílné hodnoty, zásady a životní styl.
Kdo chce založit vlastní rod,
musí mít své charisma a soustředit duchovní bytosti i lidské partnery. K rodu je
zapotřebí minimálně dvacet bytostí, optimálně padesát, s tím, že mnohé budou
později hostovat.
Základem rodu je znalost rodokmenu a všech osob, které k rodu patří. Uschovat
jejich předměty ke kterým měly za svého života dobrý vztah k pozdější
identifikaci. Každý nový člen rodu ve věku kolem tří let by měl své dávné
předměty rozpoznat od jiných. Strategie života a inkarnace v rodě bude jistě
inspirována duchovním dominátorem, může však mít mnoho podob. Vždy se jedná o
nástroj prosazení vůle a moci, obvykle o mocenský rod, který se bude zabývat
politickou správou. Pokud je na jednom území více mocenských rodů, rozhodují o
jejich moci všichni dospělí obyvatelé ve volbách. Nutné je zajistit, aby každý
mocenský rod na svém území mohl kandidovat.
Zde jsou jen základní informace.
Celá problematika je velmi složitá s mnoha variantami a ty budou předmětem invence.
Důležitou podporu rodu tvoří spiritismus, který ve své podstatě umožňuje, aby
duchovní svět lidem předávat inspiraci, vedl ho a chránil, naopak duchovní svět aby
od člověka dostávat energii. Právě tato forma spolupráce zakládá moc
jednotlivých rodů. |