lg_nplat.gif (2384 bytes)  lg_medy.gif (2537 bytes) 

Ideály sociálního systému

Základní idea toho, co jsem nazval Nová PLatea, Perspektivismus a Přirozená víra, je v systému dělení moci. Současný systém vyčerpal své možnosti a je nahrazen novým, sociálně-liberálním. Současný zavržený sociálně-mocenský systém vycházel z moci a vlivu jediné autority a za pomoci mocenské hierarchie zapojil všechny inteligentní subjekty do mocenského systému. Motivací účasti v systému, přijetí konformních postojů a kariérního růstu byly sociální výhody ve formě finančního ohodnocení, které ve formě korupce otvíralo cestu do všech oblastí životního zájmu. Postup v mocenské hierarchii byl a je dán vhodností kandidáta pro plnění dané vyšší funkce. Mocenská hierarchie zasahuje všechny, kdo toho jsou schopny, tedy kdo je schopen přizpůsobit své chování požadavkům moci a koho motivují peníze.
Takový systém spolehlivě funguje do tří mocenských stupňů a na pátém stupni už jeho funkčnost selhává. Další mocenské stupně už musí svůj vliv podepřít nějakou formou násilí a policejním dohledem. Čím více mocenských stupňů hierarchie má, tím větší násilí musí použít ke svému vlivu. Důvodem nefunkčnosti je diversibilita životních stylů a hodnotových systémů. Složitý hierarchický systém se vzdaluje svým životním modelem od obyčejných lidí a chce žít svým vlastním životem. V důsledku toho pak spodní sociální vrstvy jsou ponechány bez podpory a pociťují pouze dopad sankčních mechanismů. To vede k násilí jak mentálnímu, tak fyzickému, které je pak jako projevy terorismu likvidováno a tím se rozbíhá nekončící a neřešitelná spirála násilí. Řešení těchto systémových forem násilí musí být opět systémové. Jako první krok je omezení dalšího růstu mocenské hierarchické pyramidy především odstraněním kosmického vlivu, navržení a prosazení systému dělené moci, kdy své záležitosti  si spravují nižší subjekty v rámci svého soukromí, s tím souvisí i náprava daňového systému, aby se všechny daně k přerozdělení nescházely na jediném stole a vytvoření podmínek pro možnosti seberealizace a plnění životního programu pro všechny subjekty.  Jde tedy o systémové omezení centrální moci a předání určitého existenčního prostoru všem subjektům, tedy sociálním skupinám a lidem.