Duchovní svět
reálně existuje, má mnoho podob a má také potřebu spolupracovat s lidmi, totalitní
svět člověku pomáhá jen aby neměl problémy, svým vyvoleným dává moc a informace
během zasvěcení a renesanční svět člověka povznáší a dává mu moc podle
funkce, kterou člověk má plnit. Mezi lidským a duchovním světem probíhá výměna
informací a energie a nyní se spolupráce rozvíjí na dalších nových možnostech. Ve
vazbě mezi lidským a duchovním světem se odehrávají rozhodující sociální
procesy, protože nejmocnější silou na světě je spojení dominátor (Bůh, průvodce)
- člověk (povolaný, vyvolený) - stroj (jakýkoli, například počítač nebo
zbraň).
Možnosti moci jsou také důvodem pro utajení informací, likvidaci jinověrců nebo
nedávno i těch, kteří tvrdili, že existuje nějaký duchovní svět. Když se
setkáme, s mocenskou zvůlí v oblasti duchovní, odcházíme do ústraní a spor
předáme k vyřešení vyšší moci. Okultní a hermetická spirituální praxe je i
dnes zcela běžná, sdružuje menší skupinky souvěrců, kteří si žijí vlastním
životem, nemá snahu se medializovat a příchod souvěrce zajistí jejich duchovní
svět. Předpokládám, že alternativní duchovní skupiny budou žít v ústraní, i
když se světské vztahy uvolní a jinověrci nebudou pronásledovaní jako heretici,
rozvraceči, bludaři, odpadlíci, kacíři a služebníci ďábla nebo satana. Ještě
dlouho zde budou dominantní a alternativní duchovní skupiny. Však i ta nejbohatší
skupina se schovala, aby na ni nebylo vidět.
Duchovní svět zde byl ještě před hmotou a už tehdy měly bytosti velké kompetenční
spory. Už víme, že spor a boj je vždy pro jednu ze stran likvidační a cesta vpřed
jediná možná je cestou spolupráce, dohody a vzájemné podpory. V lidském i duchovním
světě platí, že o úspěchu rozhodnou vlastní schopnosti a příslušnost k nějaké
vlivné skupině. Svět je rozdělen na část planetu a přírodu likvidační a na část
podporující a chránící lidstvo a planetu. Právě v této době se toto rozdělení mění
a transformuje, i když každý pokračuje dál po své cestě.
Změn je celá řada, například tato: duchovní svět byl přesvědčený, že boha a
ducha nelze zlikvidovat, protože se to dlouhou dobu nestávalo. To už neplatí, ale místo
toho může duchovní bytost opakovaně a podle své vůle do člověka vstupovat a odcházet.
Duchovní bytost vnímá pak svět očima a prožitky svého hostitele, podílí se na
jeho životě. Každý člověk má schopnost psychotiky, však bez této schopnosti by
ani zvířata v přírodě nepřežila. Každý občas zaslechne cizí myšlenku, cizí
hlas, obvykle se zásadním sdělením. Pokud vím, tak nerutinní jednání lidí je z
naprosté většiny pod vlivem hypnózy duchovního světa. Také jsem si ověřil, když
přjmu a splním toto nasměrování, že mi to projde, i když pak zjistím, že šlo o
trapas, úlet a nesmysl. Často jde o životní školu, musím dohnat to, co mi výchova
nedala.
Duchovní svět je tedy součástí světa stejně jako lidé a tak se musíme s duchovním
světem naučit žít. Předáváme si energii, informace, vzájemně se chráníme, předáváme
si duchovní talentové principy a forem spolupráce je více. Naše chování je duchovním
světem ovlivněno a můžeme podlehnout pokušení, což je chybné jednání. Jednáme
proto podle svého svědomí, tak abychom své jednání obhájili alespoň sami před
sebou, přijímáme to, co nás dobře vede. Spásu můžeme chápat tak, že nemáme
problémy, ale úspěch. Věčný život je dán opakovaným vstupem do inkarnace při
zachované paměti. Vytvořené hodnoty můžeme znovu vlastnit, pokud se inkarnujeme ve
vlastním kultu do vlastního rodu. To vše, včetně příjemných prožitků, zajististí
vlastní spiritualita, vlastní kult. Komu duchovní vedení a ochrana chybí, prožívá
stav vyhoření. Kdo přijde o své astrální tělo, žije dál jakou zombie. Jak je vidět,
máme mnoho důvodů se spiritualitou a duchovním světem zabývat, poznat jeho pravidla
a nechat se vést nebo spolupracovat.
-8- |