lg_nadeje.jpg (8394 bytes)

4


Pyramidální a čtyřčlenná společnost

Každý záměr vyžaduje nastavení podmínek pro úspěšné splnění. Žijeme v prostředí dvou správních systémů, každý má jiný charakter a každý má jiné správní uspořádání. První jsem nazval "renesanční" a vysvětlil v historii jeho kořeny, druhý je totalitní a v této době má absolutní převahu. Já jsem obcházel a loudil o přízeň oba, ale u toho totalitního jsem neuspěl, takže prosazuji pouze renesanční systém. Kdybych kdysi věděl, co vím dnes, tak bych neloudil. Dnes už vím, že ten resesanční podporuje člověka, jeho zájmy a rozvíjí jeho schopnosti. Totalitní systém trvale lidi udržuje v otroctví a nevědomosti, včetně sebe samého. Svobodní jsou v něm pouze vesmírní vetřelci. Ti sedí na vrcholu mocenské pyramídy a přístup k nim není. Je proto marné se snažit svět změnit, konflikty jsou nekonečné a také marné. Nejlepším řešením je hledat způsob, jak vztah s tímto systémem uvolnit. Kdo má štěstí, dostane se z příspěvkového systému do rozpočtového (je placen nebo podporován státem). Možností, jak opustit direktivu totalitního systému je několik, ale všechny jsou skryté, protože cokoli lidé poznají a ve velkém využívají, je ihned blokováno. Například by mohli lidé žít ve větších skupinách a pak by lépe hospodařili, ale máme blok, je nám dobře o samotě ve svém soukromí a život v kolektivu je pro většinu z nás nepřijatelný. Jsme všichni zcela závislí na tom, co od státu dostaneme, stát potřebuje stále více peněz, tak si osvojuje prosperující firmy, ale tím je často likviduje. Běžnou praxí, to udělal už i Lenin, když systém nemá zdroje, tak uvolní prostor střední vrstvě a až se ekonomika oživí, tak střední vrstvu zase zklikviduje. Příklady najdeme v historii a vždy záleží na tom, kde se reálně rozhoduje, zda v Praze, Moskvě nebo v Bruselu.
Pyramidální správní systém má dvě části: elitu a plebs. Ani jedna část nemá svobodu vycházející z osobní svobodné vůle. Prioritou pro funkci je určitý styl jednání a vybírají se osobnosti, které tento styl přijímají jako svůj vlastní. Jde zpravidla o rodinnou tradici nebo ukotvení v ideologické skupině nebo církvi. Píši to zde proto, že jistě mnozí systém pochopí a využijí. Když se tedy budeme ucházet o nějakou funci, musíme komis přesvědčit o tom, že jsme se právě pro tu funkci narodili a nic jiného dělat neumíme.          
Čtyřčlenná společnost je jiná forma správního uspořádání a otvírá prostor lidské tvořivosti. Jde o variantu tříčlenné společnosti, kterou prezentoval Rudolf Steiner. Jeho tři části: inteligenci, podnikatele a správce jsem ještě doplnil prostými lidmi, zaměstnanci. Všechny tři skupiny se vzájemně podporují a jedna druhé vytváří existenční podmínky. Nejde o systém rovnostářský, protože v každé ze čtyř skupin jsou sociální vrstvy na nižší a vyšší úrovni. Tento správní systém využívá střední vrstva a renesanční společnost. Nijak neblokuje lidskou tvořivost, naopak tvořivost potřebuje a podporuje. Ještě musím uvést, že žádná společnost neodpovídá zcela jednomu nebo druhému modelu, každá má svůj podíl v obou systémech. 
Prioritou každého subjektu, tedy i člověka a jeho rodu, je životní styl podle vlastních představ. Když měníme prostředí, rozhodujeme se především podle životního stylu, a pokud si myslíme, že je to všude stejné, sedíme doma a stěhování rodů ani národů se nekoná.

 

-5-