Každý z nás se nějakým
způsobem setká s duchovnem a doby, kdy se vztah k duchům trestal psychiatrií jsou snad
již za námi. Duchovní svět je pro život jako pro počítače software, tedy
programové vybavení. Chtít po počítači, aby nevěřil na existenci programu se mi
zdá být nelogické. I když problematika duchovního světa je bezbřehá, má své
priority a ve vztahu k člověku lze stanovit určitou osnovu, o což se zde pokusím.
Samotnou komunikaci s duchovním světem a vztah k němu lze nazvat spiritismem a ten je
snad dostatečně popsán v části Přirozená víra,
což je podle mne základem spiritismu.
Spolupráce s duchovním světem však
může mít mnoho podob a tam, kde spolupráce začne řešit nějaký společný zájem,
jde již o nějakou formu magie. Nemám v úmyslu zde prozrazovat magické postupy, jen
naznačím, čeho se magie týká a jaké jsou oblasti jejího působení a jak se na
nějaké té magii podílet. Jsou jednak formy nebo též stupně zapojení a pak také
společné zásady, jako rituály, symboly, zájmy, kulty, identita a kredit. Jsou také
kosmické zákony, které se týkají právě magie. Těmi začnu:
1) přej a bude ti přáno.
2) vše se každý dozví.
3) stejné přitahuje stejné.
4) vše má nejméně jednu příčinu i následek.
5) základem akce je shoda.
6) každá bytost má jednu svoji identitu a kredit.
7) základem všeho je myšlenka.
8) není dobro ani zlo, o tom rozhoduje účelové hodnocení.
9) čím vyšší funkce (zapojení), tím větší odpovědnost a méně svobody.
10) informace ANO-NE musí být pravdivá.
11) vztahy mohou být pouze na základě dobrovolnosti.
12) vše se řeší nejmírnějšími, leč účinnými prostředky.
13) cokoli se vytvoří, musí být způsob, jak to zrušit.
14) vše trvá tak dlouho, dokud se to jiným zásahem nezmění.
15) neúspěšná entita buď systém narušuje nebo apaticky nespolupracuje.
16)
a další ... doplním...
Nyní úrovně a možnosti zapojení
do oblasti magie.
0) nultou úroveň bych přisoudil každému,
kdo se pasivně nebo ze zájmu účastní ve kterémkoli duchovním proudu (kultu,
církvi). Jeho údělem je dávat životní energii.
1) základní formou magické aktivity je vlastní
přání. Kdo má vlastní přání a vyšle je nebo se ho snaží sám realizovat,
podílí se na magii. Jde o komunikaci TAM.
2) úroveň věštce, proroka, média,
jedná se o službu přijímání informací z duchovního světa pomocí invence,
inspirace, zjevení nebo orákula (pomůcka pro věštění). Komunikace ZPĚT.
3) čarování - činnost při které
za pomocí rituálu se snaží čaroděj-ka prosadit svoji vůli ve svůj vlastní
prospěch nebo prospěch jiné osoby. Partnerem může být kterákoli duchovní bytost.
Čaroděj-ka je odkázán na vůli a přízeň duchů a přináší jim oběti.
4) šamanská úroveň, kdy
jednotlivec zastupuje zájmy duchovní skupiny, kdy společným nadřízeným kultu je
velekněz. Jde o některý z duchovních směrů. Například animismus, šamanismus,
druidismus, wicca, vzývání určitého dominátora nebo jinou skupinu s duchovním
obsahem. Jde o komunikaci s duchovním světem s cílem udržení a posílení pozice
duchovní skupiny, šaman a duchovní svět spolupracují jako partneři. Od členů se
očekává odevzdání energie výměnou za zajištění životního stylu určité
kvality.
5) úroveň mága, kněžky, na které
je osoba v určitých případech nadřízena prostým duchům a schopna změnit jejich
podíl na spolupráci v rámci kultu. Zvláštním případem je křtitel, jde o mága,
který vkládá do ega bytostí duchovní principy a tím určuje jejich talent a
charakter. Práce mága má mnoho podob a úrovní, pokud mág dokáže zlikvidovat
duchovní bytost, pak dokáže ji i reevokovat a zpravidla se podílí na společenských
změnách. Partnerem mága je dominátor (bůh) nebo jejich andělé (poslové,
zástupci).
Člověk na kterékoli magické úrovni, funkci, je vždy jen součástí velkého a
fantastického světa, jehož vrchol je někde tam, kde se rozhodují osudy celého
vesmíru. Proto by nikdo neměl zapomínat na pokoru a jednat způsobem, který je schopen
obhájit, protože každý zde je a bude trvale souzen a každý jeho skutek je také
součástí životních zkoušek.
A nyní něco o společných
atributech magie, o jejich funkci, významu a využití:
Zjednodušeně lze říci, že obsahem spolupráce mezi lidským a duchovním světem je
výměna energie a informací, což může proudit oběma směry s tím, že od člověka
k duchovi převládá proud energie a z duchovního světa k lidem zase je převaha
informací. Společně pak tito plní vyšší zájmy a tím nejvyšším zájmem je
rozšíření inteligentního života do celého hmotného kosmu.
Co je společného ve všech oblastech
magie:
Identita bytosti a její kredit, jde o
hodnocení práce a projevů kterékoli bytosti s ohledem na její další životní
etapu. Vydávat se za kohokoli jiného může být chápáno jako mocenská zvůle. Lze
však v rámci stejného archetypu reagovat na evokaci.
Emoce jako životní energie: známe
více druhů energie a pro duchovní svět je energií lidská emoce. Je asi tisíc druhů
emocí a mnohé jsou velmi silné. Právě ty silné jsou předmětem zájmu duchovního
světa, duchové se snaží právě své oblíbené energie provokovat určitým rituálem
nebo životním stylem člověka. Za nejsilnější emoce lze považovat strach, orgasmus,
mánii, zuřivost, extázi, vášeň, vzrušení, tyto emoce jsou duchovním světem
provokovány zejména při společných rituálech a hrách nebo v realitě jako součást
životního stylu.
Sounáležitost pomáhá ve
vyhledání souvěrců. Souvěrci se scházejí ve stanovený čas, provádějí
předepsané rituály, které se zásadně v každém kultu liší, mají své symboly a
svoji hudbu. V rámci své skupiny žijí určitým životním stylem, aby takto
provokovali určité požadované emoce. Mají své zásady a účelově vydělené dobro
a zlo.
Přirozenost člověka předurčuje k
určitému životnímu stylu, kde jeho touhy určuje libido, schopnosti a činnost jsou
dány jeho schopnostmi a pro sebekontrolu je mu dáno svědomí. Svobodně se cítí ten
člověk, který může jednat v souladu se svým libidem a svědomím a kterému je
umožněno plnit životní poslání, i kdyby to jiní lidé považovali za projev
bezmoci, oběti a utrpení. Nesetkal jsem se z člověkem, který by za svůj
životní cíl považoval zahálku. Přirozeností každé bytosti je aktivita.
A jak začít? Pro člověka je
každá víra a ideologie jen návodem k jednání a můžeme se ptát "co bere a co
dává". Kdo se odevzdá názorovému a duchovnímu směru, přijímá se svým
rozhodnutím i určitý životní styl. Se znalostí toho pak za první krok považuji
rozpoznání osobního životního poslání, sestavení osobního programu, stanovení
priorit a na základě toho pak přijetí určitého názorového nebo duchovního směru,
což je asi totéž. Následně pak v souladu se svojí osobní přirozeností ať
rozvíjí člověk svůj osobní talent, aby byl schopen jednat ve prospěch souvěrců.
Duchovní svět si ho pak prověří a podle úspěchu při životních zkouškách se pak
může zapojit do života kultu. Mág je však natolik výjimečná osobnost, že často
zůstává na své cestě osamocen, provázen pouze svými duchovními průvodci. Ti ho
pak vedou jeho osudem i dalším rozvojem schopností. A co je nejvyšší odměnou
člověka? Rozvoj jeho schopností a dovedností, tedy osobní duchovní růst.
Způsob prosazení zájmu vyjadřuje
rozlišení na černou a bílou magii:
bílá magie - magické postupy jsou
využity k prosazení vlastní prosperity a úspěchu
černá magie - magické postupy se
snaží likvidovat a zastavit oponenty a opozici.
Zaměřte se na magii bílou, protože černá může vést k odebrání osobních
schopností a možností nebo až k nemoci.
Ještě výběr kultu: kulty, církve a jakékoli
duchovní a názorové skupiny jsou určeny všem osobám bez vlastního názoru, které
potřebují být někým vedeny. Každý samostatně myslící člověk by byl jakoukoli
duchovní skupinou omezen. Pokud ale hledáte souvěrce, pak si vypište své životní
plány, priority a hodnoty a zkoumejte, zda právě na této cestě potkáte lidi se
stejnými zájmy, zda vás některá duchovní či názorová skupina podpoří.
Totiž všichni skutečně všemocní bohové a "vyšší já" se obejdou bez
církví a prostředníků.
Pokud se rozhodnete vstoupit do jakékoli církve, sekty, kultu nebo duchovní skupiny,
zkoumejte, zda bude tato skupina podporovat vaši cestu, zda a do jaké míry je její
duchovní autorita závazná nebo naopak tolerantní a také ovšem, za jakých podmínek
lze skupinu opustit.
Toto své psaní považuji za
společný základ každé magie. |