|
|
Naše jednání a
rozhodování je určitě omezeno zákony a naše možnosti dány právem člověka.
Mnozí z nás se cítí být zákonem omezeni tak, že zákon poruší a riskují trest.
Jsme však omezeni mnohem více vlastními vnitřními zábranami.
Příčinou je obava z lidského potenciálu a snaha udržet člověka v otroctví a
pak také snahy a vlivy zájmových a mocenských, zejména duchovních skupin, aby
člověk nepožíval určité emoce, zejména ty pozivitvní. Důsledkem toho pak je
snazší ovládání celého lidstva. Nevím, do jaké míry jsme schopni se ještě
osvobodit, tak si to alespoň můžeme uvědomit. Možná v některých skupinách už
mají toto dořešeno, ale určitě jde o skupiny skryté, které mají osobní svobodu
pouze ve svém konspiračním soukromí. Existenci těchto skupin předpokládám z
důvodu velkého zájmu státu o kontrolu počítačů a elektronické pošty.
Oč jde a co nejsme schopni prosadit nebo naopak čeho nejsme schopni se zbavit z důvodu
psychického bloku?
Dobře sledujme své chování. Máme problém nebo touhu, víme, že tím zákon
neporušíme, víme, že to okolí přijme, možná se to bude i líbit, víme, že tím
uspokojíme své potřeby, vyřešíme problém nebo někomu vyhovíme. Přesto nejsme
schopni záměr realizovat a jistě najdeme i zástupný důvod, proč to nejde. Tím
důvodem může být to, "že bychom to někomu nemohli udělat, že by to byla
zrada". Další důvodem může být obava, že by "nás někdo mohl
vidět". Argument, že by nikomu takový pohled nevadil, se nebere.
Nejvíce těchto bloků a psychických překážek souvisí s nahotou, erotikou,
hedonismem, čili vyvoláním příjemných pocitů, konzumací měkkých drog (pivo,
víno, káva, čokoláda, marihuana) a prezentací vlastních názorů. Pak také nejsme
schopni vůči někomu prosadit své oprávněné zájmy, třeba požádat ho o
zaslouženou odměnu nebo o náhradu výdajů. Naopak nejsme schopni ukončit vůči
někomu obtěžování, i kdybychom chtěli své chování upravit.
Tedy sledujme své chování a přiznejme si, jak jsme čimsi psychicky manipulováni a
že s tím nejsme schopni nic dělat.
Problém vidím v tom, že jsme na tom stejně jako počítač, když nemáme k tomu
duchovní průvodce, tedy software, tak to nejde. Asi jsme tak napůl zombie. |