|
Z nejrůznějších příčin je člověk
dlouhodobě nebo krátkodobě zařazen do některé sociální skupiny a samozřejmě je s
ní solidární. V každé situaci člověk upřednostňuje svoji skupinu před ostatními,
vždy je předpojatý a ze své přirozenosti svoji skupinu upřednostňuje a pokud jde o
správní funkce, řeší se "konflikt zájmů". Když se hodnotí, kdo
namaloval pěknější obrázek, nerozhoduje nic jiného, než názorová a sociální blízkost.
V případě soutěže v malování může výsledky řešit pouze osoba stojící zcela
mimo zúčastněné skupiny.
kdyby šlo pouze o soutěže v malování obrázků, problém by snad ani nevznikl. Jde však
o zcela zásadní věc při spolužití skupin názorových a sociálních, včetně velkých
pronárodů a entit na společném území. Vždy, dříve nebo později dojde ke snaze
svoji vlastní sociální skupinu prosadit a tím potlačit možnosti a svobodu skupin
ostatních.
V historické době zde neexistovala autorita, která by dokázala usměrnit nebo i omezit
mocenské ambice agresivních skupin, protože každá autorita byla na některou skupinu
osobně vázána, byla jejím členem. Z toho důvodu se všechny pozemské skupiny staly
součástí konfrontace a boje podle zásady "vítěz bere vše". Alternativou
je vymezení existenčního prostoru pro subjekty a likvidace nebo potlačení jakékoli
mocenské zvůle. Možnosti však jsou vždy omezeny a pokud má a bere někdo více, druhý
musí mít méně. Dokud je klid, zdá se být vše v pohodě, sociální systém se zdá
být spravedlivý. Jakmile však dojde k posílení moci nespokojené skupiny, dojde k
rebelii a násilnostem. Z preventivních důvodů jsou proto veškeré alternativní
projevy likvidovány a silné mocenské skupiny si zákonnými úpravami zajistí
posílení svých možností, svého postavení a svobody. Kdo chce mít více, musí se
na prosperující skupinu napojit, stát je jejím členem, být konformní a solidární,
pochopit mocenské vztahy a potřeby a správně se zařadit. Není to snadné a každá
skupina upřednostní své souvěrce, tedy osoby, které k ní tradičně a dlouhodobě
patří.
Vztahy mezi skupinami jsou samozřejmě dlouhodobě známy a konflikty zde byly ještě dříve,
než kam sahají pozemské historické znalosti. Nyní máme naději vztahy mezi skupinami
a entitami řešit, protože jednak jsou vytříbeny duchovní principy a také máme všichni
dostatek možností pro uspokojení všech svých existenčních potřeb. Během 21.
století se budou řešit správní a politické záležitosti na základě dominantního
postavení určité entity na vlastním území, v období delším pak se bude řešit
spolupráce mezi entitami celkově, protože každá entita má specifické schopnosti pro
úspěšné plnění nějaké správní nebo tvůrčí činnosti, musí se však arbitrážně
docílit vzájemné tolerance a odstranit všechny formy parazitního životního stylu. |