|
|
Naše historie má
logickou kauzální souvislost již od doby Atlantidy a vlastně od stvoření člověka a
jeho přijetí poznání a vlastně ještě z doby před hmotou. My prožíváme období,
ve kterém se řeší tvůrčí spory vzniklé ještě v době před hmotou.
V době před hmotou nebylo jasné, zda se má tvořit na základě negativní
energie, donucení a mocenské hierarchie nebo na základě pozitivní energie, dělené
moci a spolupráce. Veškerá zkušenost pozemská i vesmírná ukazuje, že oba tvůrčí
přístupy mají své místo v celém tvůrčím procesu. Přístup totalitní, jehož
představitelem by mohl být Karel IV., přináší oběti a vytváří trvalé hodnoty.
Pro realizaci musí přijít do společnosti cizinec, který nemá s lidmi
slitování. Do Francie Korzičan, do Ruska Gruzínec, do Německa Rakušan. Jde o
realizaci jediné cesty a alternativy se nepřipouší.
Druhý model, pozitivní energie, dělená moc a spolupráce vytváří příjemné
klima, pohodu, ale nepřinutí lidi k oběti a velkým tvůrčím aktům. Druhý model je
vhodný tam, kde je vše důležité hotovo a jde o mírnou správu a udržování již
vytvořeného.
Z období stvoření a prohlédnutí člověka lidstvo řeší spor mezi starými a
novými bohy. Lidé si přejí, aby sociální a správní systém sloužil člověku,
cizí síly si zase přejí, aby člověk sloužil systému jimi zavedenému. V dnešní
době je tato okolnost aktuální, protože na základě kosmické zásady, že dvě
milénia stačí na dosažení civilizační dospělosti. Lidstvo je dospělé, schopno se
samo o sebe postarat a podporu vesmírných sil nepotřebuje. To se samozřejmě
vesmířanům nelíbí, i když si letopočty posunuly podle svého, doba se naplnila a i
když zde včas zničily mnohé civilizace, tuto naši zatím nezničily.
Je zde dilema, pokud bude tato společnost zničena, nová již nemůže vzniknout
s ohledem na horší dostupnost surovin a neobnovitelných zdrojů. Pokud se
vesmířané mezi nás zamíchají a my nic nepoznáme, není co by se dalo řešit.
Mnozí vesmířané, zvyklí na parazitní životní styl, nakradli si bojem co
potřebovali, ale ztratili schopnost sami o sebe se postarat a vytrvářejí správní
totalitní systémy, ve kterých plní řídící roli. Problém je v tom, že takových
entit je více a všechny tento svět neuživí. Tyto skupiny samozřejmě likvidují
snahy po zavedení anarchálního správního systému, protože by v něm neobstály.
Jejich taktika je prostá: na lidstvo se valí katastrofy a pouze ti, kdo se k jejich
skupině přidají a budou ji podporovat, katastrofy přežijí.
Lidstvo je na vrcholu civilizace z důvodu vyčerpání snadno přístupných
surovin a nyní může civilizace využívat svých rezerv. V každém případě nastal
čas pro zavedení tvůrčího zvolnění a pohody, tomu však brání snahy
společenských vrstev zvyklých na blahobyt z období ekonomického růstu. Tyto mají
trvalou snahu udržet římský systém poddanství. Problém nelze vyřešit a změny
provést během jediné generace, změny nelze provést ani vlastními silami. Vnější
zásah provede změnu tvůrčího systému na systém klidový správní během 21.
století.
Bytosti se zájmem o lidskou inkarnaci dostanou duchovní schopnosti (talent) pro
osobní profesní úspěch a mnohé bytosti zaniknou zcela. Totalitní období
charakterizované Římskou říší mnoha národů, končí a bude vyhodnoceno, v
příštích čtyřech miléniích bude civilizace dožívat a fungovat za základě
pozitivních energií a hodnot. Kdyby se záměr nezdařil a civilizace dál plodila
násilí a utrpení, pak bude ukončena dříve a život lidí se vrátí ke stylu v
období renesance. |