lg_blog.gif (11652 bytes)

Nezabiješ, nepokradeš

menu

A proč vlastně?

Jde mi o dvě přikázání uvedená shodně v Desateru židovském i křesťanském. Kulturní tradice a mocenské vlivy pak tato dvě přikázání uvedla do morálních kodexů. Jaký byl nebo je vlastně důvod zařazení těchto požadavků do kodexu chování, když se krade a zabíjí ve velkém a trvale? 
Mohli bychom se ptát lidí kolem sebe na důvod přijetí těchto požadavků, co by asi odpověděli? Že to je v Desateru? Že tak žít musíme, abychom měli klid? Že to tak musí být, protože na tom stojí celý systém? Že je to základ morálky a kázně? Abychom nebyli potrestáni podle zákona? Abychom žili podle svého svědomí?   
Ano, na straně jedné stojí požadavky, na straně druhé se zabíjí lidé ve velkém počtu a mnoho lidí žije v chudobě, v sociální nejistotě a další mají mnoho peněz a vůbec je nepotřebují. Tato situace nás trvale zneklidňuje a nedokážeme ji řešit. Kdo se snaží si přilepšit, pohybuje se na hranici zákona nebo i za ní.
Je zde však něco důležitějšího, vyšší level, na kterém se tyto požadavky nejen neuplatní, ale musí jít bokem. Je to úroveň sociálního a správního systému. Kdo chce změnit systém, stává se rebelem a riskuje svůj život nebo dokonce "beztrestně" zabíjí jako sebevražedný atentátník lidi kolem sebe.
Mohli bychom odpovědět, požadavek nepokradeš a nezabiješ zde máme proto, abychom žili v klidu. Žít v klidu znamená mít vše, co potřebujeme k životu, potřebujeme sociální jistoty a nějakou životní radost a také pocit bezpečí. Musíme mít jistotu, že při cestě po ulici po nás nebude nikdo střílet ani někdo v naší blízkostí neodpálí bombu schovanou pod košilí.
Kdo vše má, nepokrade ani nezabije. Abychom nepokradli a nezabíjeli, musíme mít především dobrý sociální systém, který eliminuje všechny příčiny, které by k porušení těchto zásad mohly vést. Můžeme pak zkoumat, zda ti, kdo vyhlašují zákony a morální zásady, jsou připraveni sami se jimi řídit, zda třeba zde není zlá vůle, která záměrně nenarušuje sociální a správní systémy a proč je každá snaha po nápravě spojena s rizikem smrti a proč systém, který sám sebe ustavil světovým arbitrem, působí na světě bezpráví a násilí. Kdo chce napsat hodně tlustou knihu, může v těchto úvahách pokračovat. Já říkám: musíme vytvořit takový sociální systém, ve kterém nikdo nebude krást ani zabíjet, protože k tomu nebudou důvody.