krize

Současná (finanční) krize

Prožíváme zajímavé období vleklé krize z nadvýroby, která se promítla i do krize úvěrové, finanční, mocenské, sociální, ideologické a ropné. Na straně jedné slyšíme o krizi ze všech mediálních stran a na straně druhé se zdánlivě nic neděje, až na výrazný posun veřejného mínění k politické levici, což se projevilo přesvědčivým vítězstvím Sociální demokracie v krajských a senátních volbách 2008.
Lidé, kteří dříve přesvědčivě vysvětlovali politické a ekonomické změny, jsou nejistí až bezradní, nikdo neví, oč jde, kdo to řeší , kam spějeme, kromě toho, že uznávají politický posun vlevo a nejistý osud svých úspor zejména těch v cenných papírech. Když dovolíte, přidám také svůj názor, možná ho někdo přijme a doplní:
Především jsme si všimli, že veřejné mínění je již méně ovlivněno sdělovacími prostředky, je zde nějaký alternativní vliv, může to být Internet nebo vliv společného vědomí, tedy jakýsi spirituální vliv nebo lidé se poslouchají více sami sebe, než televizi.
Jisté také je, že mechanismy, které krizi mohou řešit nebo řídit, jsou kdesi hodně vysoko, možná nadnárodní, možná ještě výše, mezi bankami nebo až u tajemných šesti rodin, kterým "patří" tento svět.
Myslím si, že jde o mocenský převrat, který má poškodit určitou mocenskou vrstvu, říkám jim vlci, která se začala prosazovat v ekonomické oblasti, ale sobecky a k vlastní škodě zapomínala na zájmy lidí.
Krize z nadvýroby zde jistě je, nejen proto, že na trhy po celém světě se hrne asijské zboží. Pochybuji však, že by nad krizí měla kontrolu asijská ekonomika. O průběhu a výsledcích krize rozhodují ti, kdo se již předem dohodli na tom, které subjekty podrží odkoupením akcií a které nechají padnout tím, že jim uzavřou trhy a nedají další úvěry. Je však možné, že tato opatření zdánlivě řešící krizi, nakonec povedou k dalším formám krize, tedy, že krizi ještě více prohloubí.
Současná mocensko-finančně-sociální krize vznikla v důsledku vyčerpání základních myšlenek a mocenských zásad, na kterých byla vystavěna a stále je udržována Římská říše.

První zásadou je rozdělení světa na prosté (otroky, poddané, zaměstnance) a privilegované (šlechta, VIP) s tím, že poddaní musí pracovat za nízkou odměnu tak, aby neměli ani úspory, ani volný čas. Tato zásada však vede ke krizi z nadvýroby. Místo toho přijmeme zásadu: "všechny pozemské radosti i starosti všem".
Druhou zásadou je"vítěz bere vše". To však vede k trvalé konfrontaci a mocenské změny způsobují absenci rodů schopných vládnout a řešit systémové civilizační problémy. Místo toho platí: "buď hodný, dohodni se a budeš se mít dobře".
Ani zásada "chléb a hry" již neplatí, lidé mají zájem o tvůrčí činnost. "Každému dát prostor k seberealizaci podle jeho přirozenosti."
Také si uvědomíme, že "každý z nás je jiný". Každý chce žít jiným stylem života, nelze lidi normalizovat a vyhlašovat jednotné etické normy, snad jen všeobecné.
Další přežitou zásadou je "zděl a panuj". Místo toho přijmeme "nerozděluj, nechej žít". Ovšem s rozdělenou mocí se určitě počítá, ale jako s formou soukromí na základě regionální správní úrovně.
Cestou k úspěchu již není schopnost boje a konfrontace, ale schopnost dohodnout se, schopnost jednat a dohodou prosadit své zájmy. Zaslechl jsem takový názor, že mnoho dalších mocensko-správních zásad, na kterých je vystavěna současná společnost, je zapsána v knize Mein Kampf, tedy Můj boj. Je možné, že by vývoj mohl vést k totalitě, která by neumožnila ani demokratické volby. Tomu má ale další vývoj zabránit.
Další překonanou zásadou je "nedovolit žádnou alternativu". Před dvěmi milénii vzniklo v oblasti Středomoří asi 300 duchovních směrů. Všechny byly zlikvidovány a poslední, Nikolaity, zlikvidoval sv. Augustin. Podobně tak byla zlikvidována "Okultní vlna" z 80. let. To je nutné změnit. V zákoně o církvích není o sektách ani zmínka. Nastal čas odmítnout zásady Knih Mojžíšových a otevřít prostor duchovní alternativě. V politice byla totalita již odmítnuta veřejným míněním a v oblasti duchovní zákonem o náboženské a názorové svobodě.

A jedna zásada spirituální, inkarnační: do mocenské pozice se mohou inkarnovat pouze lidé, kteří jsou schopni přijmout a uchovat si principy "planoucí srdce lásky", "zelenou ratolest dobré vůle, dohody a smíru" a také principy sexuální, tj. "vulvu ženského principu" a "falus mužského principu". Tím se má zajistit, aby v mocenské pozici lidé jednali v zájmu pozemských lidí. Do lidské inkarnace bez mocenských ambicí se může inkarnovat kdokoli. Předpokládám, že výše uvedenou podmínku lze splnit po pěti prostých lidských inkarnacích. To platí pro všechny inteligentní formy a energie. Do první lidské inkarnace se zpravidla inkarnují inteligentní domácí zvířata, psi, koně, ovce, býci, krávy a zvířata totémová, medvědi, orli, lvi, vlci, tygři. Inkarnují se také bytosti přicházející z hvězd, andělé, avatáři. Pro všechny platí uvedené podmínky.

Můj názor tedy je, že současná krize je krizí mocenských zásad a pokud se tyto nezmění, veškerá nápravná opatření krizi nevyřeší, ale pouze prohloubí nebo vytvoří nové formy. Tuto krizi mohou řešit pouze změny v mocenských zásadách a uvolnění prostoru pro tvůrčí práci a pro duchovní a sociální alternativu, což ukáže nové formy moci a sociálních vztahů a jejich zhodnocení a užití možná krizi vyřeší, ale současně přinese reálné ukončení Římské říše a přijetí nových zásad spolužití. Jde tedy o krizi systémovou.