 |
Klíč k pochopení historie stvoření 1 |
|
|
1. část 2. část |
|
| Celá epocha
stvoření od vzniku hmoty až po dnešní dobu má kauzální kontinuitu a těší mne,
že je v konečné verzi ve prospěch člověka, pozitivních principů a energií. Na
počátku všeho se nacházeli rozhádaní bohové s mnoha osobními zájmy a snahou
prosadit vlastní model stvoření. Rozdělili se na tvůrce (Univerzum) a hodnotitele
(Armagedon) a později k nim ještě přibyli správci, kterým bylo svěřeno stvořené
dílo (bohové). Až nyní si uvědomuji, že v celém procesu chyběli zadavatel a konečný uživatel. Zadavatel byl po celou dobu stvoření znám a jeho zadání také, ale nikdo si ho v zápalu práce neuvědomoval. Konečným uživatelem měl být člověk, ale ani jeho zájmy tvůrci nebrali v úvahu, spíše byl pro všechny jakousi přítěží a vedlejším produktem, který by pak mohl ohrozit jejich postavení. Není pochyb o tom, že mezi tvůrci a hodnotiteli byl trvalý konflikt. Zadavatel měl zcela jiné představy o budoucí podobě světa a tak jen vyrovnával moc obou stran. Čeho nakonec dosáhl, bylo jakýmsi jen vedlejším produktem jejich snah. Mám na mysli pozemského člověka, kterého bohové nemají v lásce a vidí na jeho straně jen samé hříchy. Konečným výsledkem neměl být člověk, ale znalosti o sociálních vztazích. Člověk se stal vedlejším produktem stvoření, konečným uživatelem a naštěstí také splněním neveřejného přání zadavatele. Tvůrci měli snahu prověřit sociální systémy, což se jim podařilo, vytvořili několik forem zcela totalitních systémů, ve kterých oni jsou neomezenými pány v hierarchii na jeho konci stojí člověk-biorobot, zcela poslušný a akceptující chudobu a lži, bez šance vyrovnat se tvůrcům. |
