lg_blog.gif (11652 bytes)

Duchovní demokracie a totalita

lg_menu.gif (1813 bytes)
  Dříve jsem přijal tezi, že pozemská lidská civilizace je ověřovacím modelem. Tuto tezi jsem opustil, je zcela jisté, že víme, jak by měl vypadat funkční sociální model, ale všechny snahy po zlepšení a změně sociálního modelu jsou důsledně likvidovány. Přesto jsem přesvědčený, že nás čeká období tvorby nového sociálního systému, který dá lidem svobodu a umožní plnění životního poslání.
  Totalitu a demokracii můžeme rozpoznat i v oblasti duchovní. Když lidé mají svobodu, využívají svých možností, nastane doba, kdy se možnosti vyčerpají a je nutné vytvořit něco nového. Tehdy je dobré, když se na základě plánu, který se stane ideologií, síly spojí za účelem splnění společného cíle. Jakmile je cíl splněn, mají se zase vztahy uvolnit, lidem dát svoboda a snížit jejich pracovní úsilí. Jakmile se toto neučiní, pracovní a tvůrčí úsilí pokračuje třeba vynucené, pak vzniká krize vztahů, a sociální vztahy lze nazvat totalitou.
  Takovou totalitu v oblasti duchovní se snaží prosadit velké církve. Již dávno jejich úkolem není nic jiného, než likvidovat duchovní alternativu jimi označenou jako "sekty", čili cosi od nich odděleného.
  Platí však, co se nezahrne do systému, stává se opozicí a pokud je silná, je destrukční. Pokud je opozice násilím umlčena, stávají se z bytostí mučedníci s právem dovolání se k božímu soudu. Dárci magických schopností pak mohou vzít inveci chybnému systému a nastavit změny s cílem vytvoření nového systému. Zákonitostí je v této oblasti více, ale využívá je jen velmi malý počet bytostí a osob.
  Stačilo napsat toto: přežívající soustředěné tvůrčí úsilí, které ztratilo své opodstatnění, stává se totalitou, což platí ve všech oblastech vztahů.