 |
Blog 2014 |
|
Role člověka |
||
| Nastává doba, kdy člověk získá svobodu a možnost jednat podle své svobodné vůle, realizovat své plány a záměry, upravit si své vztahy a spolurozhodovat nejen o svém životě, ale také o dalším vývoji na své planetě. Co se od člověka v takových podmínkách očekává a co by naopak byla chyba a jak chybnému jednání předejít? Pro jednání člověka bude rozhodující v jaké se ocitl roli, na jaké úrovni pracuje a jaké má zde úkoly. Budeme mít snahu udržet si svoji životní úroveň a vylepšit ji. Pro mnohé z nás je silnou motivací úspěch a uznání. | ||
| Pak půjde o to, abychom plnili očekávání a závazky plynoucí z dohod, smluv a životních rolí. Pro svět nižší bude důležité, jakými jsme organizátory a ochránci, pro svět vyšší zase co umíme, jak jsme upotřebitelní a jaké máme nároky. To všechno víme, tím už žije několik generací. Nastala však nová situace, člověk pozemský získal samostatnost, svobodu, může si jít kam chce, ale za své skutky a jednání musí přijmout také odpovědnost a při svém rozhodování musí znát následky rozhodnutí i skutků. | ||
| Celou tuto oblast řešily velké církve, zejména kult Krista. Velké církve dodaly direktivy, předsudky a hotová řešení, věřící velký výběr neměl. Kdo chtěl jít jinou cestou, musel odejít do ústraní okultní nebo hermetické praxe. Problém byl v tom, že se každá alternativa trestala. Nastala doba, kdy každá existenční alternativa bude legitimní a s nárokem na existenci. O existenci a dalších možnostech rozhodne jej její aktivita a přínos pro lidi. | ||
| Církve budou také hledat novou roli. Ujmou se všech, kteří nebudou mít zájem jednat samostatně, o lidi, kteří potřebují se ukotvit na silnou autoritu a nechat se vést. Mohou vychovávat své věřící k žádoucím vlastnostem a hodnotám, které jsou uznány jako nutné pro další duchovní a osobní růst. Jde o trpělivost, pokoru, odevzdanost, skromnost, vytrvalost, pracovitost, věrnost, pravdomluvnost, přizpůsobivost, vstřícnost, ochotu, otužilost, družnost, zdrženlivost a další osobní hodnoty, které by měl ovládat každý z nás a na kterých lze stavět další osobní rozvoj. Možná, až se poznáme a změníme, získáme právě tyto vlastnosti. A kterým směrem se máme vydat dál? | ||
| Další cesta je cestou poznání stvoření a pokračování v procesu stvoření. Budeme na sobě dál pracovat, rozvíjet své schopnosti a mít snahu je uplatnit. Tato cesta předpokládá systémové poznání, studium kauzality a pochopení vývoje. V příštím věku máme hodně úkolů, budeme řešit vztahy, vracet lidem životní a duchovní hodnoty. Pro sebe a pro druhé pak budeme hledat pohodový životní styl, pro každého jinak, protože každý je jiný. Práce je mnoho, ale samostatná práce je lepší než direktivy nadřízených. Program tedy máme a už zbývá jen jej realizovat. | ||
 |
|
|