Blog |
3.9. Cesta 1 - začátek |
Hledal jsem nejvyšší priority člověka, tedy co všechno člověk potřebuje k tomu, aby byl spokojený a měl pocit, že má vše ke svému uspokojení. Našel jsem priority: zdraví - štěstí - peníze a láska (i sexík), pro každého v jiném pořadí, pak možnost uplatnit své schopnosti a být za svoji práci oceněný, pak také mít své soukromí a možnost žít v něm bez kontroly podle svých potřeb a představ. Mít čas i peníze na všechny své potřeby a aktivity. Předpokládám, že toto každému ke spokojenosti stačí s tím, že každého uspokojují jiné prožitky a emoce. Když toho dosáhne, uzavře kruh a životní etapu a může začít na vyšší úrovni. To považuji za subjektivní východisko i cíl každého člověka a snad i každý subjekt a beru to jako východisko pro životní pouť člověka. Direktivy s tím spojené, tedy moje doporučení i nedoporučení nazávám "Kult stvoření", aby nám to fungovalo. |
Když máme vše, co potřebujeme ke spokojenosti, můžeme se vydat na cestu. Před každou cestou musíme znát cíl. To znamená znát svoji životní roli, důvod, proč jsme zde. Někdo s námi jistě počítá a nedovolí, abychom šli jinam. Ten někdo bývá nejčastěji vlastní rodina, rod a kult, naši duchovní průvodci, málokdy jsme to my sami. Naše okolí od nás cosi očekává a my to máme přijmout. V lepším případě jsme sociálně zajištěni a plníme své životní poslání. V případě horším se musíme snažit vydělávat peníze pro přežití v činnosti, která je našemu životnímu poslání vzdálena - ale i to se už řeší. Naše životní cesta je tedy určena a my máme po ní jít. Když nejdeme, nedaří se nám. |
I když jdeme každý jinam po jiné cestě, může být každá cesta stejná, na každé najdeme nějakou tu hospodu, lavečku, partnera, dědečka loudícího buchtu, zrádné kamarády, princeznu a jejího draka, zakázanou komnatu i stolečku prostři se. Stačí tedy jen tyto pohádky připomenout a uvědomit si, že stále platí. |
Včera, 7.9.2013 mne oslovily duchovní bytosti a nabídly mi funkci "velekněz boha Stvořitele" s úkolem založení a vedení "kultu stvoření". Dnes jsem to přijal a připravil rituál přijetí. Zástupci pozemských kultů přišli a předložili mi své požadavky, které jsem zapsal: |
Pozemské
kulty, ve shodě s pozemským stvořením, požadují: 1) volnou tvůrčí cestu na základě poznání a pochopení pozemského stvoření. 2) volný přístup k poznání a moudrosti. 3) možnosti plnění životního poslání. 4) spravedlivé ohodnocení a finanční (sociální) zajištění. 5) schopnost dosáhnout uspokojení z dokončené práce. 6) v soukromí nerušeně užívat radostí a potěšení včetně lásky a sexu. |
S tím souvisí možnost věnovat se pozemskému stvoření jako schválené existenční formě a společné řešení vztahů všeobecně. Zdají se to být samozřejmosti, ale samozřejmé to není. |
Pokračování. |
)