|
|
6.11.
Co dál, občánku? |
Dnešní doba se
mi zdá být poněkud nepřehledná s nejasnou budoucností. Kde hledat zdroje pro
budoucnost? Kde máme cestu k přežití a kde by mohla být naše prosperita? Už víme,
že politici pro lidi udělat nic dobrého nemohou jaksi z principu, byli by hned
označeni za populisty. Pak zde máme tajemný a nesplatitelný státní dluh jako
nástroj zotročení. Nové nemoci, stěhování národů, likvidační války do kterých
posílají i naše vojáky, likvidační zákonné kauce, likvidační církevní
restituce a další neuvěřitelné projevy mocenské svévole. Marně se ptám, pro koho
je to dobré, komu to přinese prospěch. Možná to zachrání nějakou topící se
zájmovou skupinu, ale celkově tento systém neprospívá asi nikomu, nevím o nikom,
koho by takový stav mohl těšit, snad jen ty, kteří potřebují mít pocit nadvlády a
moci za každou cenu. Možná už svět umí jen bojovat a vítězit, ale neumí se
dohodnout a stále ještě nedokáže překonat nutnost člověka zotročit. Co tedy
dál? |
Dosud jsme šli
vždy jen dál a dál. Ti, kdo rozhodovali o světě, neohlíželi se zpět, nehledali
příčiny, ale vždy nějakým způsobem na stav reagovali dalšími korekcemi a
hledáním zdrojů kde se jen dalo. Co kdybychom hledali příčiny, kam bychom až
došli? Zcela jistě bychom došli až k biblickým zásadám. Tato skutečnost však
přesunuje řešení do oblasti duchovní, do oblasti magie. To odsunuje řešení
někam do dalších generací. Těm, kdo jsou již existenčně ohrožení, nezbývá než
systém opustit a hledat nezávislé zdroje přežití. Na to stát bude reagovat
zvýšením trestů a sankcí, je však otázkou, zda bude schopen je realizovat,
uplatnit. |
Vize
uspořádání světa ve prospěch všech zná svět už několik milénií, jen se jim
brání. Všichni reformátoři byli umlčeni, někdy až velmi dramaticky. Budeme tedy
hledat, kdo je tou žábou na prameni a nemusí to být bibličtí bohové a jejich
andělé. Kdo všechno brání politikům, aby se stali populisty? Kdo je tou silou,
která systematicky likviduje svět? |