|
|
1.11.
Role církve |
Změny,
které nyní prožíváme, jsou tak hluboké a zásadní, že se dotýkají samé podstaty
sociálního, správního i duchovního systému. Je vhodný čas na úvahu, jakou roli
mají plnit všeobecné církve. Za "všeobecné církve" považuji velké
skupiny duchovně zaměřené, otevřené všem lidem, předkládající k víře
neosobního Boha a předávající svým věřícím všeobecné morální hodnoty. Jejich
funkcí je především podíl na výchově člověka. Naproti tomu jsou zde kulty s
vlastní spiritualitou konkrétní mocenské nebo zájmové skupiny. Církve jsou vázány
na velké sociální skupiny, podílí se na multikulturním uspořádání světa.
|
Jakou
roli mají plnit církve s ohledem na potřeby společnosti, jaké nejlepší místo
velkým církvím přidělit? Církve jsou vázány na velké společnosti, národy a
velké regiony, musí působit ve prospěch všech obyvatel v regionu kde působí a ve
prospěch správy regionu. Úkolem církví je ukazovat svým věřícím základní
lidské hodnoty a vytvářet vlastnosti potřebné pro dlouhodobou prosperitu své
společnosti. Za takové vlastnosti považuji skromnost, nenáročnost, pracovitost,
profesní mistrovství, dobré vztahy a dobré komunikační schopnosti. Církve také
udržují kulturní dědictví svého národa a regionu. |
Jakou
formu organizace budou církve mít, není rozhodnuto. Církev Římskokatolická byla od
roku 333 mocenskou skupinou kopírující světskou správu se snahou o duchovní monopol.
Takovou formu svět omítl a kněží museli svoji moc udržovat pomocí černé magie,
trestali každého odpadlíka, odpadlíci je zajímali mnohem více, než souvěrci.
Podobných církví, které usilují především o vlastní světskou moc, je více a je
otázkou, do jaké míry si svůj vliv a své zisky udrží. Jinou formou je volné
sdružení s velmi omezenou organizovaností ve kterém jsou duchovní (šamani,
druidové, mágové, ezoterici, léčitelé, čarodějové obou pohlaví) odkázáni na
solidaritu svého okolí. Jsou placeni za své služby přímo a organizují společné
akce podle rituálního kalendáře. Světská organizovanost je omezena, může zde být
nadřízený (gilen, guru,mág), nejvýše do úrovně biskupa. Ostatní jsou na své
úrovni vedeni přímo duchovním světem a jejich vliv a úroveň není dána
postavením, ale službou, tedy oblastí, ve které prosazují svůj
vliv. |
Hlavní
role duchovních vůdců spočívá v udržení a rozvoji spirituality své skupiny
počínaje kultem, přes skupiny zájmové a mocenské až po národ a subkontinent. Na
úrovni vyšší, pro celý svět, Univerzum, je duchovní role omezena na ochranu skupin
nižších a na ochranu planety před cizím parazitním vlivem. Každá skupina má svoji
spiritualitu, své duchovní bytosti a bohy, ale jakou formu duchovní realizace,
svátků, rituálů a organizace zvolí, je dáno její tradicí a svobodnou vůlí.
Podmínkou je svobodný přechod osob mezi skupinami. |