články


	blog, eseje, úvahy, psaní, články
	Bůh nebo člověk?
	Konfrontace Boha a člověka zde na planetě Zemi (Goja, Terra) se epizodně projevila před třinácti milénii zkázou Atlantidy. Tehdy si vesmírné mocnosti věřily, že pozemského člověka a jeho systém spolehlivě zlikvidovaly a o planetu ztratily zájem. O čtyři milénia později přišly sem entity Stvořitele odněkud z planety u hvězdy v souhvězdí Orion (hvězda není vidět), našly kdesi v horách člověka žijícího mezi zvěří a s jeho pomocí obnovily pozemský lidský rod. Orionťané se spojili s duchovním potenciálem Atlanťanů a vytvořili civilizaci na severu Afriky na území Sahary, které tehdy pokrýval deštný prales. Ten byl později cíleně likvidován, vypálen a již se neobnovil. Zdejší civilizace odešla do Tichomoří a na jiné části planety. Orion-Atlantská entita zde působí dosud. Jedna část působí ve prospěch lidí, druhá část (Atlantská) likviduje vesmírné vetřelce. Lidstvo je doplňováno entitami z kosmu, které se zde asimilovaly. Konflikt mezi vesmírnými Bohy a pozemským lidstvem se však nyní vyhrotil a tak navíc zde zasahují tvůrčí vesmírné síly. V kosmu vrcholí a končí války.
	Když Eliáš visel za jednu nohu jako viselec, protestoval a žádal Bohy (velké B jsou Bohové proti člověku, malé b jsou bohové lidští), aby ho sundali, že je bez viny. Přišel jeden a prý že visí oprávněně, přišel druhý a že nemůže, přišel Univerzum a položil mu otázku, kdo je lepší, zda Bůh nebo člověk. Eliáš věděl, že jde o chyták a neodpověděl. Dnes by odpověděl, že Bůh je dobrý pro Bohy a člověk pro lidi a že nepatří k sobě. Univerzum Eliáše vrátil zpět na planetu Era do Plejád. Už před třemi milénii zde byl opět konflikt mezi vesmírnými entitami a pozemským lidstvem jako projekce vesmírných válek, závisti a obavy vesmírných Bohů z duchovní síly člověka a dnes se vztahy opět řeší.
	Svět Bohů a lidí se liší ve více oblastech, uvedu tyto čtyři: vesmírné síly člověka rozdělují, oddělují svět mužů a žen. Pozemské síly jednají s člověkem jako s párem muž + žena společně a posilují vztah magií sexu. Vesmířané ovládají člověka, lidstvo, pomocí pyramidálního správního a mocenského systému, ve kterém malá část (dříve 15, nyní jedno procento) pomocí peněz a sociální nejistoty vnucuje lidem vůli zapsanou ve svatých knihách. Naproti tomu lidstvo vytváří čtyřčlennou společnost (prostí, inteligence, tvůrci a správci), mírně hierarchickou ve všech částech. Třetí odlišností je na straně jedné autorita svatých knih, tabu a předsudku, na straně druhé "selský rozum", který vychází z kauzality příčiny a následku a také osobního hodnotícího přístupu. Bohové pomáhají trpícím aby netrpěli, pozemští bohové povznášejí člověka, aby byl schopen doplnit jejich řady a ujal se jako správce své planety. Čtvrtý rozdíl je v tom, že vesmírné mocnosti vyžadují lidské oběti ve formě pravidelných nebo i trvalých válek, pozemšťané mají samozřejmě zájem o bezkonfliktní a trvalý správní systém. Rozdíly však najdeme v každé oblasti, například vesmířané dějinný vývoj důsledně rozdělují do nesouvisejících epizod jako výčet událostí a panovníků, pozemšťané historický vývoj kladou do jediné časové kontinuity a tak jsou schopni objevit kauzální vývoj.
	Právě nyní se tato situace řeší. V Bibli ve 4. kapitole Listu Galatským je sice psáno, že nadejde den, kdy člověk vyspěje a přestane být otrokem vesmírných mocností, ale člověk nedospívá, spíše se démonizuje, systém z lidí vychovává deptivanty a protože hrozilo zničení pozemské civilizace a snad i celé planety, tak zasáhly vesmírné tvůrčí síly a dávají lidem nové schopnosti. Část z nich se zde nainkarnovala a mezi mladými je velký počet úspěšných a dobrých pozemšťanů. Mladí jsou schopni svět změnit ve prospěch pozemských lidí, pozemského systému a také ve prospěch asimilovaných vesmírných entit. Služebníci vesmírných Bohů se o svůj systém a své mocenské posty bojí a tak mají snahu ty naše mladé vybít ve válkách. Proto snahy udržet a rozšířit současné války a zavést všeobecnou brannou povinnost. Proto také lidé nemají peníze, to proto, aby byli ochotni vzít jakoukoli práci včetně placených vojáků zabíječů. Tito mají války udržovat, aby se k nim později přidali další, kteří bojovat vůbec nechtějí a museli se přitom vzájemně zabíjet.
	Nelze generalizovat, člověk je dobrý, vesmír je zlý, i když platí, že spolehnutí je pouze na vlastní síly, na sebe a souvěrce. Ale pomoc i zrada má své příčiny a tak nám nezbývá, než jednání okolního světa hodnotit zcela samostatně podle skutků a podle toho, jak s námi kdo komunikuje, zda má dobrou vůli, zda dodržuje dohody, i když i zde je potíž v tom, že tam, kde nejsme schopni jednoznačně určit identitu, běžně se účelově vydávají jeden za druhého.
	A co my s tím? Musíme nějak přežít. Možností je více. Neklid je větší právě zde u nás, v jiných zemích je relativní klid. Můžeme přežít v početných skupinách někde mimo civilizaci, proto taková snaha likvidovat squoty a osamělé komunity. Ale mělo být mnohem hůř, všechny apokalyptické vize byly míněny naprosto vážně, ale nenaplnily se. Dnes prožíváme chaos, lidé vnímají hlavně sociální nejistotu, stoupá počet sebevražd v situaci ztráty naděje. Některé velmoci se snaží z posledních sil udržet svoje světové panství, ale nám už nic nebrání v tom, abychom si vytvořili silnou a nezávislou Evropu s vnitřním obchodem a spravedlivým finančním systémem na základě maximální možné autonomie správní moci.