 |
||
| blog, eseje, úvahy, psaní, články | ||
Porucha osobnosti |
||
| Za poruchu osobnosti jsem nazval způsob jednání, který trvale neodpovídá situaci, není možná komunikace, jednání, které dotyčný člověk není schopen vysvětlit a třeba si to ani neuvědomuje. Osob, o kterých chci zde psát, znám několik a jejich způsob chování se pokusím zobecnit. Ke článku mne vede událost, které jsem byl svědkem. Řidič způsobil riziko střetu, druhý to ubrzdil a vytknul mu chybu. Očekával jsem, že se provinilý řidič omluví, ale ten jen nelogicky prohlásil, když jedu, tak jedu. Možná měl poruchu osobnosti, možná jen nezvládl v šoku svoji reakci, ale situace zase tak dramatická nebyla. | ||
| Opakuji se, že každý člověk chce mít dobré zdraví, peníze, lásku a štěstí. Chce rozpoznat, rozvíjet a uplatnit své schopnosti a být dobře oceněn za svoji práci. A zvládat život. Kdo z nás však má toto všechno pohromadě? Každý má své vlastnosti, někdo je citlivý, jiný otužilý, ale každý máme někde své meze za kterými už situaci nezvládáme a naše jednání není přirozené, může být emotivní a kdo své selhání prožívá opakovaně, začíná pochybovat o sobě a svých schopnostech. Zde někde začíná problém s poruchou osobnosti. | ||
| Moje kolegyně, která dětským domovem sama prošla, sdělila, že spolehlivě rozpozná osoby, které své dětství v dětském domově prožily. Ve styku s cizími lidmi že dělají "haura", tedy předstírají svoji sílu, ale ve skutečnosti jsou zranitelní a nepřipraveni na život. To však ještě neznamená poruchu osobnosti, ta může nastat až tam, kde si člověk uvědomuje, co všechno neumí, co by nedokázal, kde by selhal. Pak si přestává věřit reaguje na to různě. | ||
| Popsal jsem možnou příčinu poruchy osobnosti, ale příčin může být více. A jak jedná člověk s poruchou osobnosti? Především se uzavírá do svého nitra, má svůj svět a okolnímu světu nerozumí, je pro něj cizí, nepřátelský, ale ani ve svém nitru nenalézá klid. Nezvládá komunikaci, v komunikaci vše odmítá, vše má zařízeno, všemu rozumí, vše je jinak, na vše má jiný názor. Dohodnout se s ním nedá. Každému návrhu se brání a vytváří si falešný obraz sebe a světa. | ||
| Jak jednat s lidmi, se kterými se jednat nedá? Především jim budeme věřit vše, co sdělují, pochybnosti by komunikaci zcela ukončily. Nic nevnucovat, nic nenabízet, nic nezpochybňovat. Dohodnout se však, ať si on sám řekne, co potřebuje, s čím chce pomoci, radám, hodnocení a názorům se však vyhýbat. Komunikaci přenechat odborníkům, pokud je ta osoba sama vyhledá. | ||
| S ohledem na vztah se snažit vyhovět přání. Co může pomoci? Chválit a uklidnit, že je vše OK. Nechtít a nežádat úkony, se kterými má problém, na které nestačí nebo ve kterých si nevěří. Přizpůsobit se. Krizové stavy svěřit odborníkům. A jak předejít těmto problémům? Rodiče mají ve svém vlastním zájmu připravit děti na život, vše potřebné jim ukázat, vysvětlit a naučit. Nedělat za ně nic, co by samy zvládly. A těm již postiženým vyhovět. | ||