 |
||
| eseje, úvahy, psaní, články | ||
Proroctví na příštích dvacet let |
||
| Co se kolem nás děje, nikoho asi netěší, mocenské skupiny mají konflikty a spory, které nedokáží řešit smírem a dohodou. Jediné, na čem se snad shodly, je program depopulizace. Mohli bychom žít v klidu a dostatku, mít peníze i čas, ale část populace nemá prostředky na přežití a velká část populace nemá podmínky pro plození a výchovu dětí. Etnikum, které nese odpovědnost, si zákonnými prostředky zakázalo kritiku a vytvořilo zástupnou moc, na kterou se kritika jen sype. Opakuji však, že mohlo být hůře a že bude lépe. | ||
| Lépe porozumíme své době, když najdeme analogii v historii, konkretně na počátku římské říše a ve stoletích pozdějších. Konflikty ve světě vyvolaly nové stěhování národů, to s sebou přináší poznání jiných kultur a dává příslib obnovy genetického kódu evropských národů. Mnozí se však vracejí do své země jako žoldnéři, aby si zde vyrovnali účty. | ||
| Kořeny naší doby musíme však hledat hlouběji v historii. Starověké státy dosud ovlivňují dění ve světě, mnohé mocenské skupiny mají původ u Hebrejů, v Egyptě, Persii, v Médské a Fénické říši, také v Babylonu a u Keltů. Na planetě je asi sedm mocenských magických center, která mají na vývoj velký vliv. Jsou zde mocenské skupiny, které mají neomezené finanční možnosti a tak mají možnost zaplatit snad vše, co by udrželo a posílilo jejich pozice. | ||
| Náš stát, Česko, má nyní zvláštní postavení. Na našem území působí několik zájmových mocenských skupin silnějších než státní správa. Tyto skupiny se vzájemně hlídají a politiky posílají do vězení a likvidují vše, co jejich pozice oslabuje. Zde není a nebude možné, aby některá skupina prosadila svoji moc, ihned se proti ní spiknou všechny ostatní a její aktivity ukončí. To sice zakládá prostor pro nenávistné diskuse po hospodách a na Internetu, otvírá to však prostor bezvládí pro iniciativu dalších skupin i jednotlivců. Jistě zde časem vznikne něco nového, nový správní nebo duchovní model. | ||
| Zatím je však modelovou situací konflikt na Ukrajině. Nemyslím si, že by od dob Petra Velikého vládli v Rusku Rusové, ale Rusové mají pocit síly a také snahu kontrolovat dění za svými hranicemi. Se ztrátou mocenských pozic se po rozpadu Sovětského svazu nesmířili a trvale v Evropě posilují svůj vliv, i když nejsou vidět a jejich prapory zde již nevlají. Možná právě toto je důvod, proč mají demokratické síly snahu získat na svoji stranu Ukrajinu a vliv Ruska omezit. Jejich snaha je však zcela lichá a jediným výsledkem bude trvalý konflikt na východě. Investované peníze do Ukrajiny přijmou oligarchové a politické změny podle představ západu se zde nepodaří prosadit s ohledem na zkušenost s oranžovou revolucí. Ukrajinským politikům je jasné, že za každé přiklonění k západu jim hrozí tresty ze strany Ruska, mohou skončit jako ta paní s tím pěkným copem, co ji nemají rádi ani Ukrajinci. | ||
| Pak máme ozbrojený konflikt u Muslimů. Co by asi na to Mohamed řekl, takto si konec Islámu asi nepředstavoval. Já vidím snahu založit islámský stát jako paralelu se založením Římské říše. Novou říši budují agresivní "islamisté", pochybuji však, že vzývají Alláha. Spíše to jsou naverbovaní žoldnéři, kteří ve své zemi nenašli sebeuplatnění a zde mají naději, že budou žít v lepších podmínkách. V takto neklidném prostředí se však nová říše za jednu generaci nevytvoří a dlouhotrvající boje zlikvidují všechny, kdo se jich účastní. Věřím, že skupiny, které žoldnéře platí, mají neomezené možnosti. Jistě území časem ovládnou těžařské společnosti, nyní však svět vkládá naděje spíše do syntetického benzínu. | ||