eseje, úvahy, psaní, články | ||
Pokora |
||
Ke svému okolí a celému světu, ke jsoucnu, k tomu co je a co vnímáme, může mít každý člověk vztah jiný. Mám nyní snahu předložit vztah ke stvoření, který pokládám za správný a všeobecně akceptovatelný. Za stvoření považuji vše, co je dobré. Do stvoření nepočítám to, co je všeobecně odmítnuto jako zlé, války, nemoci, paraziti a mocenská zvůle. K tomu, co nás ohrožuje a co nám vadí, můžeme mít respekt, ale ne pokoru. Budu tedy psát o tom, jak přijmout stvoření včetně toho, co vytvořili lidé v inspiraci. | ||
Od samého počátku existence ducha a hmoty se uplatnily konfrontační síly a konflikty a způsobily, že tvůrčí záměry se musely prosazovat silou, jakýmsi tlakem, což platí dosud. Je snadné tvůrčí záměr zastavit, je mnohem náročnější tvůrčí záměr prosadit a realizovat. Síly tvůrčí a blokující mají být vyvážené a systémové. Výsledkem je pak realizace dobrých a skutečně potřebných projektů. Nyní dochází k chaosu a dramatickým změnám proto, že destrukční síly překonaly svým vlivem únosnou mez. Mění se celý systém. | ||
Planeta a příroda patří do stvoření a je to dobré. Národy a kmeny žijící zcela v souladu s přírodou, mohou svým životním stylem žít ještě mnoho generací, jsou ovšem ohroženy civilizačními vlivy. V mnoha případech pod vlivem misijních direktiv a změny životního stylu došlo k zániku nebo ohrožení těchto skupin. Pro další skupiny mizí životní prostředí, je nutné je chránit. | ||
Zvláštní pokoru a respekt si zaslouží sám život, tedy možnost duchovních forem existovat ve hmotě, plnit svoji funkci a uchovat si vlastními silami svůj rod a druh. Lov má svá pravidla a uplatní se zde výběr jedince a jeho ochrana pro další plození. Když stvořitel zde na planetě připravil podmínky pro život, požádal vesmírné civilizace a ty na planetu poslaly živé organismy technickými prostředky. Některé organismy se pak zde ujaly. Bylo snadnější je modifikovat, než vytvořit vše odznovu. Život a jeho pravidla je nutné s pokorou respektovat, lidské oběti jsou zakázány a také není například možné zabíjet slony kvůli slonovině. Kdo týrá zvířata, může být v příští inkarnaci v jejich těle, aby se dokázal vcítit. | ||
Nás však zajímá život v civilizaci a jeho harmonizace, optimalizace. Východiskem je pokora vůči stvoření. V každém člověku je kousek stvořitele a tvůrčí lidé pod vlivem inspirace ve stvoření pokračují. Naše pokora se projeví i v ocenění zboží a služeb, kterými uspokojujeme své potřeby. Koupíme si chleba a jeho cenu vnímáme podle peněz, které za chleba zaplatíme. Mějme však pokoru ke všem, kteří pro nás chleba zajistili. Zemědělci, mlynáři, pekaři, obchodníci a všichni, kdo výrobu a prodej organizovali. Vážím si dopravy a dopravců, připadalo mi samozřejmé, že tramvaj nebo autobus přijede spolehlivě podle jízdního řádu, než jsem byl svědkem rozhovoru dvou řidičů. Bavili se o problémech s autobusy, nedostatek, technické problémy. Došlo mi, s jakým nasazením dopravní podniky spolehlivou dopravu zajistí. Ve všech oborech je to stejné, očekávané výsledky zajistí s velkým nasazením a před tím mějme pokoru. Ani menu v jídelně nemá cenou jen těch osmdesát korun. | ||
Když tedy máme pokoru a uznání k lidskému a duchovnímu nasazení pro zajištění všeho, co považujeme za samozřejmé, jak přijmout úmyslnou mocenskou zvůli a snahu úmyslně podřídit člověka zátěži, kterou již není schopen snést, kdy se silnější osobnosti démonizují, aby škodily a slabší povahy svůj život končí? Opustit labyrint světa a věnovat se ráji srdce svého? | ||
Věřím tomu, že problémy se řeší a že mělo být mnohem hůř. Dvě možnosti na vylepšení života mne však napadají, to může každý. Když je lidem opravdu zle, opouštějí morální direktivy a věnují si lásku bez ohledu na rodinný vztah. Druhou možností je spojit síly a žít solidárně ve větším kolektivu, squotu nebo komunitě. Dříve mocní tyto formy důsledně likvidovali, možná nyní přežívají ty skupiny, o kterých se neví. | ||