|
Na
svoji duchovní cestu jsem byl pozván v roce 1985 a po malém testu jsem přijal systém
"základní hodnotový kruh". Později jsem pochopil, že jde o kauzální
systém motivace každého subjektu, tedy člověka a skupiny, malé i velké. Základní
hodnotový kruh mi pomohl pochopit lidské jednání, jen vztahy neřeší, ty se však
mohou realizovat v každé hodnotové oblasti kruhu. Vztahům věnuji nejen stránku www.medy.cz/vztahy. Na počátku mého
poznání jsem tedy přijal jedinečný systém:
Na začátku jsem zvolil dvě osy,
hmotnou (realita) a duchovní (vědomí) a hledal jsem pro obě strany os nějakou
významnou protikladnou hodnotu: pro osu vědomí jsem zvolit osobnost a vše, co
souvisí se subjektem samotným, tedy vlastnosti, paměť, schopnosti a touhy. Na druhé
straně osy vědomí je poznání, tedy vše, co můžeme mít společné jako návody,
znalosti, normy, algoritmy. Na ose hmoty je na straně zdroj, možnosti pro všechny,
na straně druhé výsledky činnosti, obvykle majetek, odměna.
Pak jsem hledal něco společného pro osobnost a možnosti, tak jsem dal schopnosti, tedy
jejich uplatnění, snahu, práci. Na straně druhé mezi poznáním a majetkem funkci,
realizaci záměru, aktivní činnost. Protože toto vše je podmíněno především
sociálně, nazval jsem vedlejší osu osou sociální. Mezi možnosti a poznání jsem
vložil program. Naproti tomu mezi majetek, odměnu a osobnost jsem vložil spotřebu,
prožitky, životní styl. Tyto hodnoty řešíme a realizujeme bez vlivu okolí, tedy osa
soukromí. V takto vytvořeném systému jsem našel mnoho zákonitostí.
Především jsem si uvědomil, že nejvyšší motivací každého subjektu je posílení
a prosazení vlastních schopností a prožívání příjemných emocí a uspokojení v
rámci vlastních představ o životního stylu. Zisk je příjemný, ale ztráta
mnohonásobně silnější.
Na obrázku dole jsou dva kruhy se šipkami s popiskami dává a přijímá. Aktivní
cesta kruhem začíná snahou prosadit své schopnosti. V dalším kroku rozpoznáváme a
řeší své možnosti. Pak si rozhodneme svůj program, nejlépe dlouhodobý. Pro jeho
realizaci potřebujeme informace, mohou být nazvány know-how. Následná realizace
plánu je zde označena jako funkce. Je jistě sociálně podmíněna. Výsledkem naší
snahy je určitá hodnota, kterou lze směnit na mzdu nebo ponechat jako vlastní majetek.
To všechno s ohledem na zájem uspokojit své sociální a kulturní potřeby, které pak
realizujeme v oblasti spotřeba. Tím je kruh uzavřen, přináší posílení osobnosti
jako osobní zkušenost, rozvoj schopností a znalost situace, což využijeme v
příští cestě kruhem. Jistě neřešíme hodnoty kruhu takto cíleně postupně,
spíše současně podle aktuální situace.
Cesta kruhem na opačnou stranu je také možná a pro mnohé častá, jde o cestu ústupu
a ztráty. Na opačné cestě nás nemotivuje sebeprosazení, ale řešení potřeb,
zpravidla nutnost řešení finanční situace a sociálních potřeb. Pro uspokojení
vlastních potřeb hledáme zdroje, finance, což nás nutí k aktivitě, často za cenu
porušení zákonů nebo dohod, pak musíme hledat způsob, jak to zvládnout. Následně
řešíme program, co lze a co nelze a dostáváme se až k osobním schopnostem. Opačná
cesta je tedy vynucení, kdy reagujeme na vlivy a tlaky prostředí. Když jsme nuceni
jít ještě dál, pak za cenu devastace vlastní osobnosti, což může vést až k
násilí, rezignaci nebo deprivantství.
Každý projev osoby nebo skupiny, tedy subjektu, lze do kruhu promítnout a odhadnout
další krok. Kruh neřeší vztahy.
|
|
